Previous Verse
Next Verse

Shloka 28

सीताया रावणं प्रति धर्मोपदेशः

Sita’s Dharmic Admonition to Ravana

अपनेष्यति मां भर्ता त्वत्तः शीघ्रमरिन्दमः।।।।असुरेभ्यः श्रियं दीप्तां विष्णुस्त्रिभिरिव क्रमैः।

apaneṣyati māṃ bhartā tvattaḥ śīghram arindamaḥ | asurebhyaḥ śriyaṃ dīptāṃ viṣṇus tribhir iva kramaiḥ ||

ଅରିଦମନ ମୋର ଭର୍ତ୍ତା ଶୀଘ୍ର ତୋଠାରୁ ମୋତେ ନେଇଯିବେ—ଯେପରି ବିଷ୍ଣୁ ତିନି ପଦକ୍ରମରେ ଅସୁରମାନଙ୍କଠାରୁ ଦୀପ୍ତ ଶ୍ରୀକୁ ଅପହରଣ କରିଥିଲେ।

अपनेष्यतिwill take away
अपनेष्यति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअप + √नी (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple Future), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
माम्me
माम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन; सर्वनाम
भर्ताhusband, lord
भर्ता:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootभर्तृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
त्वत्तःfrom you
त्वत्तः:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; सर्वनाम
शीघ्रम्swiftly
शीघ्रम्:
Sambandha (सम्बन्ध/adverbial)
TypeIndeclinable
Rootशीघ्रम् (अव्यय)
Formकाल/रीति-अव्यय
अरिन्दमःsubduer of enemies
अरिन्दमः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअरि + दम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तत्पुरुषः (अरिणां दमः = subduer of enemies)
असुरेभ्यःfrom the asuras
असुरेभ्यः:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootअसुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), बहुवचन
श्रियम्splendour, fortune
श्रियम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
दीप्ताम्shining, blazing
दीप्ताम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदीप्त (कृदन्त; √दीप् धातु)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (PPP)
विष्णुःVishnu
विष्णुः:
Upamana (उपमान)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
त्रिभिःwith three
त्रिभिः:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootत्रि (संख्या-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; संख्या
इवlike
इव:
Upama (उपमा)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमा-निपात
क्रमैःby strides, steps
क्रमैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootक्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन

"My husband, the subduer of enemies, will soon take me away just as Lord Visnu in the form of Vamana took away the glowing prosperity from the demons with three strides.

S
Sītā
R
Rāma (husband implied)
V
Viṣṇu
A
Asuras

FAQs

Illegitimate possession cannot endure; dharma restores what is rightfully protected, returning stolen wellbeing to its rightful sphere.

Sītā affirms her certainty of rescue and frames it as a cosmic pattern: divine order reclaiming what adharma seized.

Sītā’s unwavering fidelity and trust in righteous restoration (dharma-niṣṭhā).