Previous Verse
Next Verse

Shloka 216

कण्वोपदेशः—नश्वरबलविवेकः तथा मातलिगुणकेश्याः आख्यानारम्भः

Kaṇva’s Counsel on Impermanent Power; Opening of the Mātali–Guṇakeśī Narrative

आतिथ्यं दीयतामेतत्‌ काडक्षितं मे चिरं प्रति । और कहा--'मैंने अपने बाहुबलसे सारी पृथ्वीको जीत लिया है तथा सम्पूर्ण शत्रुओंका संहार कर डाला है। अब आप दोनोंसे युद्ध करनेकी इच्छा लेकर इस पर्वतपर आया हूँ। यही मेरा चिरकालसे अभिलषित मनोरथ है। आप अतिथि-सत्कारके रूपमें इसे ही पूर्ण कर दीजिये

ātithyaṃ dīyatām etat kāṅkṣitaṃ me ciraṃ prati |

ବୈଶମ୍ପାୟନ କହିଲେ—“ମୋତେ ଏହି ଅତିଥି-ସତ୍କାର ଦିଅ—ଯାହାକୁ ମୁଁ ଦୀର୍ଘକାଳ ଧରି ଆକାଂକ୍ଷା କରୁଥିଲି। ମୋର ବାହୁବଳରେ ମୁଁ ସମଗ୍ର ପୃଥିବୀ ଜୟ କରିଛି ଏବଂ ସମସ୍ତ ଶତ୍ରୁଙ୍କୁ ସଂହାର କରିଛି। ଏବେ ତୁମ ଦୁଇଜଣଙ୍କ ସହ ଯୁଦ୍ଧ କରିବା ଇଚ୍ଛା ନେଇ ଏହି ପର୍ବତକୁ ଆସିଛି। ଏହି ମୋର ଚିରକାଳର ଅଭିଲଷିତ ମନୋରଥ; ଅତିଥି-ପୂଜାରୂପେ ଏହାକୁ ହିଁ ପୂରଣ କର।”

आतिथ्यम्hospitality; guest-offering
आतिथ्यम्:
Karma
TypeNoun
Rootआतिथ्य
FormNeuter, Accusative, Singular
दीयताम्let it be given
दीयताम्:
TypeVerb
Rootदा (दाने)
FormImperative (Loṭ), 3rd, Singular, Passive (Karmani)
एतत्this
एतत्:
Karma
TypePronoun
Rootएतद्
FormNeuter, Accusative, Singular
काङ्क्षितम्desired; longed for
काङ्क्षितम्:
TypeAdjective
Rootकाङ्क्षित (काङ्क्ष् + क्त)
FormNeuter, Nominative/Accusative, Singular
मेof me; my
मे:
TypePronoun
Rootअस्मद्
FormGenitive, Singular
चिरम्for a long time; long
चिरम्:
Adhikarana
TypeIndeclinable
Rootचिरम्
प्रतिtowards; with regard to
प्रति:
TypeIndeclinable
Rootप्रति

वैशम्पायन उवाच

V
Vaiśaṃpāyana
T
two unnamed persons (yuvām / 'you two')
M
mountain (parvata)