Amṛta-Manthana and Lalitā’s Mohinī Intervention
Amṛtamanthana-Prasaṅga
द्वयोः पङ्क्त्योश्च मध्यस्थास्तानुवाच सुरासुरान् / तूष्णीं भवन्तु सर्वे ऽपि क्रमशो दीयते मया
dvayoḥ paṅktyośca madhyasthāstānuvāca surāsurān / tūṣṇīṃ bhavantu sarve 'pi kramaśo dīyate mayā
ଦୁଇ ପଙ୍କ୍ତିର ମଧ୍ୟରେ ଦାଁଡି ସେ ସୁରାସୁରମାନଙ୍କୁ କହିଲା—“ସମସ୍ତେ ନୀରବ ରୁହ; ମୁଁ କ୍ରମେ କ୍ରମେ ଦେବି।”