Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Chaturtha Skandha, Shloka 9

Nārada Explains the Allegory of King Purañjana

Deha–Indriya–Manaḥ Mapping and the Remedy of Bhakti

अक्षिणी नासिके आस्यमिति पञ्चपुर: कृता: । दक्षिणा दक्षिण: कर्ण उत्तरा चोत्तर: स्मृत: । पश्चिमे इत्यधोद्वारौ गुदं शिश्नमिहोच्यते ॥ ९ ॥

akṣiṇī nāsike āsyam iti pañca puraḥ kṛtāḥ dakṣiṇā dakṣiṇaḥ karṇa uttarā cottaraḥ smṛtaḥ paścime ity adho dvārau gudaṁ śiśnam ihocyate

ଦୁଇ ଆଖି, ଦୁଇ ନାସାଛିଦ୍ର ଓ ମୁଖ—ଏହି ପାଞ୍ଚ ଦ୍ୱାର ସାମ୍ନାରେ। ଡାହାଣ କାନ ଦକ୍ଷିଣ ଦ୍ୱାର, ବାମ କାନ ଉତ୍ତର ଦ୍ୱାର। ପଶ୍ଚିମ ଦିଗରେ ତଳେ ଥିବା ଦୁଇ ଦ୍ୱାର ଗୁଦ ଓ ଶିଶ୍ନ ବୋଲି କୁହାଯାଏ।

अक्षिणीtwo eyes
अक्षिणी:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअक्षि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन
नासिकेtwo nostrils
नासिके:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootनासिका (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन
आस्यम्mouth
आस्यम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootआस्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/Marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्तिसूचक अव्यय
पञ्चfive
पञ्च:
Visheshana (विशेषण/Quantifier)
TypeIndeclinable
Rootपञ्चन् (संख्या-अव्ययवत्)
Formसंख्यावाचक अव्यय (numeral)
पुरःcities/forts (here: gates/ports)
पुरः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootपुर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; ‘पुराणि/पुरः’ वैदिक/काव्य-प्रयोग
कृताःare made/constructed
कृताः:
Kriya (क्रिया/Predicate as participle)
TypeAdjective
Rootकृ (धातु) → कृत (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; भूतकर्मणि कृदन्त (PPP) ‘made/constructed’
दक्षिणाright (feminine)
दक्षिणा:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदक्षिणा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘नासिका’/‘अक्षि’ इत्यादि द्वार-नाम्नां विशेषण (right-side)
दक्षिणःright (masculine)
दक्षिणः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘कर्णः’ इत्यस्य विशेषण
कर्णःear
कर्णः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootकर्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उत्तराleft/northern (feminine)
उत्तरा:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (left/northern)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय
उत्तरःleft/northern (masculine)
उत्तरः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘कर्णः’ इत्यस्य विशेषण
स्मृतःis said/considered
स्मृतः:
Kriya (क्रिया/Predicate)
TypeVerb
Rootस्मृ (धातु) → स्मृत (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; भूतकर्मणि कृदन्त (PPP) ‘is called/remembered’ (passive sense)
पश्चिमेin the west/behind
पश्चिमे:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeAdjective
Rootपश्चिम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/स्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; दिशावाचक (in the west/at the back)
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/Marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formसमाप्तिसूचक अव्यय
अधः-द्वारौthe two lower doors
अधः-द्वारौ:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअधः (अव्यय) + द्वार (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन; अव्ययीभाव: अधः स्थितौ द्वारौ
गुदम्anus
गुदम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootगुद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; नामनिर्देश (as one of the doors)
शिश्नम्penis
शिश्नम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootशिश्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; नामनिर्देश
इहhere
इह:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootइह (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय (adverb: here)
उच्यतेis called
उच्यते:
Kriya (क्रिया/Predicate)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलट् (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि प्रयोग (passive): ‘is called’

Of all sides, the eastern is considered most important, primarily because the sun rises from that direction. The gates on the eastern side — the eyes, nose and mouth — are thus very important gates in the body.

K
King Purañjana

FAQs

This verse maps the body to ‘cities’ and ‘gates’—eyes, nostrils, mouth, ears, anus, and genitals—showing how the jīva interacts with the world through sense-openings and becomes conditioned by them.

Because the Purañjana narrative is an allegory: the ‘city’ represents the body, and listing its gates clarifies how the living being enters experience through the senses and thus becomes bound to material life.

Treat sense-gates as points of discipline: regulate what you see, hear, speak, and indulge in, and redirect them toward bhakti—hearing and chanting about Bhagavān—to reduce distraction and strengthen inner purity.