स चेत्संधौ नावतिष्ठेत ब्रूयादेनं इमे शत्रुषड्वर्गवशगा राजानो विनष्टाः तेषामनात्मवतां नार्हसि मार्गमनुगन्तुम् ॥ कZ_१२.२.०१ ॥
sa cet saṃdhau nāvatiṣṭheta brūyād enaṃ ime śatruṣaḍvargavaśagā rājāno vinaṣṭāḥ teṣām anātmavatāṃ nārhasi mārgam anugantum
ସେ ଯଦି ସନ୍ଧିରେ ଦୃଢ଼ ରହେ ନାହିଁ, ତେବେ ତାକୁ କୁହ: ‘ଛଅ ଅନ୍ତର୍ଗତ ଶତ୍ରୁଙ୍କ ବଶରେ ପଡ଼ିଥିବା ରାଜାମାନେ ନଶ୍ଟ ହୋଇଛନ୍ତି; ଆତ୍ମସଂଯମହୀନମାନଙ୍କ ପଥକୁ ତୁମେ ଅନୁସରଣ କରିବା ଉଚିତ ନୁହେଁ।’
It frames treaty-breaking as a symptom of poor impulse control, not strategic brilliance—pushing leaders toward disciplined, reputation-preserving policy.