HomeRamayanaBala KandaSarga 60Shloka 10
Previous Verse
Next Verse

Shloka 10

त्रिशङ्कुस्वर्गारोহণम्

Trishanku’s Bodily Ascent and the New Constellations

तत: कालेन महता विश्वामित्रो महातपा:।।।।चकारावाहनं तत्र भागार्थं सर्वदेवता:।

tataḥ kālena mahatā viśvāmitro mahātapāḥ |

cakārāvāhanaṃ tatra bhāgārthaṃ sarvadevatāḥ ||1.60.10||

ထို့နောက် အချိန်အတော်ကြာပြီးသော် မဟာတပသီ ဝိශ්ဝာမိတ္တရသည် ထိုနေရာ၌ အဝါဟန (ဖိတ်ခေါ်ပူဇာ) ကို ပြုလုပ်ကာ ဒေဝတားအားလုံးကို မိမိတို့ရထိုက်သော အပိုင်းအဝေကို လက်ခံရန် ဖိတ်ခေါ်လေ၏။

not
:
Nishedha (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय
अभ्यागमन्came
अभ्यागमन्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootabhi-ā-gam (गम् धातु)
Formलङ्-लकारः (Imperfect), परस्मैपदम्; प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्
तदाthen
तदा:
Kāla (काल)
TypeIndeclinable
Roottadā (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय
आहूताःinvited
आहूताः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootā-hū (हू धातु) + kta (कृत्)
Formक्त-प्रत्ययान्तः; स्त्रीलिङ्गे, प्रथमा, बहुवचनम् (देवताः इत्यन्वयः)
भागार्थम्for their share
भागार्थम्:
Prayojana (प्रयोजन)
TypeIndeclinable
Rootbhāga + artha (प्रातिपदिक)
Formप्रयोजनार्थक-अव्ययवत्; तत्पुरुषः
सर्वदेवताःall the deities
सर्वदेवताः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootsarva + devatā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा, बहुवचनम्
ततःthereupon
ततः:
Kāla (काल)
TypeIndeclinable
Roottataḥ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-अव्यय (thereupon)
क्रोधसमाविष्टःseized by anger
क्रोधसमाविष्टः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootkrodha + sam-ā-viṣṭa (प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्तः; पुंलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; तत्पुरुषः (krodhena samāviṣṭaḥ = seized by anger)
विश्वामित्रःViśvāmitra
विश्वामित्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootviśvāmitra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्
महामुनिःgreat sage
महामुनिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmahā + muni (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; कर्मधारयः (mahān muniḥ)
स्रुवम्the ladle
स्रुवम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootsruva (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया, एकवचनम्
उद्यम्यhaving lifted
उद्यम्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootud-yam (यम् धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्तः (absolutive); ‘having lifted/raised’
सक्रोधःangry
सक्रोधः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsa + krodha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; सहार्थक-तत्पुरुषः (krodhena saha)
त्रिशङ्कुम्Triśaṅku (to him)
त्रिशङ्कुम्:
Sambodhyā (सम्बोध्य)
TypeNoun
Roottriśaṅku (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया, एकवचनम्; सम्बोधनार्थे कर्मरूप-प्रयोगः (addressing)
इदम्this
इदम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootidam (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया, एकवचनम्
अब्रवीत्said
अब्रवीत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootbrū (ब्रू धातु)
Formलङ्-लकारः (Imperfect), परस्मैपदम्; प्रथमपुरुषः, एकवचनम्

Long after, the mighty ascetic Viswamitra invoked all the gods to partake their share of offerings.

V
Viśvāmitra

FAQs

Ritual dharma: giving each deity their rightful share reflects order, reciprocity, and correctness (ṛta/dharma) in sacred action.

Viśvāmitra proceeds with ritual action, invoking the gods to partake of offerings—signaling a formal sacrificial context and its cosmic protocol.

Mahātapas (great austerity) expressed through disciplined ritual performance and adherence to proper sacrificial procedure.