Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Vishnu Khanda, Shloka 54

मद्दक्षिणेति गुरुणा निर्बन्धाद्याचितो रुषा । आगतः स मुनिः कौत्सस्ततो याचितुमादरात् । रघुं भूपालतिलकं दत्तसर्वस्वदक्षिणम्

maddakṣiṇeti guruṇā nirbandhādyācito ruṣā | āgataḥ sa muniḥ kautsastato yācitumādarāt | raghuṃ bhūpālatilakaṃ dattasarvasvadakṣiṇam

Didesak keras oleh gurunya—“Bayaran guruku (dakṣiṇā)!”—Kautsa pun datang walau hatinya resah; lalu dengan penuh hormat dia mendekati untuk memohon kepada Raghu, perhiasan para raja, yang telah pun mengurniakan segala miliknya sebagai dakṣiṇā korban suci.

मत्-दक्षिणाmy fee (dakṣiṇā)
मत्-दक्षिणा:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमत् (अस्मद्-प्रातिपदिक) + दक्षिणा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (उद्धृत-वाक्यांशे); षष्ठी-तत्पुरुषः (मम दक्षिणा)
इतिthus
इति:
Sambandha (Quotation marker/इति)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण-चिह्न/वाक्यसमाप्ति सूचक
गुरुणाby the teacher
गुरुणा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootगुरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन
निर्बन्धात्from insistence/pressure
निर्बन्धात्:
Apadana (Ablative source/अपादान)
TypeNoun
Rootनिर्बन्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (अपादान), एकवचन
याचितः(he) was requested
याचितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootयाच् (धातु) (याचने) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘याचितः’ = requested
रुषाwith anger
रुषा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootरुष्/रोष (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; भाववाचक
आगतःcame
आगतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootआ-गम् (धातु) (गत्यर्थ) + क्त
Formभूतकर्तरि कृदन्त (past active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
मुनिःthe sage
मुनिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
कौत्सःKautsa
कौत्सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकौत्स (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; व्यक्तिनाम
ततःthen/thereupon
ततः:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; अव्यय-प्रयोग (तस्मात्/अनन्तरम्)
याचितुम्to request
याचितुम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeVerb
Rootयाच् (धातु) (याचने) + तुमुन्
Formतुमुनन्त (infinitive)
आदरात्out of respect/eagerness
आदरात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootआदर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति, एकवचन; हेतौ (ablative of cause)
रघुम्Raghu
रघुम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootरघु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; व्यक्तिनाम
भूपालतिलकम्the ornament of kings
भूपालतिलकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootभूपाल + तिलक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (भूपालानां तिलकः)
दत्तसर्वस्वदक्षिणम्who had given away everything as fee
दत्तसर्वस्वदक्षिणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootदत्त (दा धातु + क्त) + सर्वस्व + दक्षिणा (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; बहुपद-तत्पुरुषः—‘दत्तं सर्वस्वं यस्य सः’ इति भावेन विशेषणप्रयोगः (रघुम् विशेषयति)

Agastya (contextual continuation)

Tirtha: Ayodhyā

Type: kshetra

Scene: Kautsa, inwardly troubled yet dutiful, stands before King Raghu. The king—already emptied by prior dakṣiṇā—appears calm, compassionate, and resolute. Courtiers look anxious; empty treasury chests or sparse offerings hint at ‘dattasarvasva’.

K
Kautsa
V
Viśvāmitra (guru implied)
R
Raghu

FAQs

Dharma tests both giver and seeker: the king’s total generosity and the disciple’s duty to fulfill guru-dakṣiṇā meet in a moral dilemma.

Ayodhyā’s royal-sage culture is foregrounded, presenting the city as a stage for exemplary dharma.

Guru-dakṣiṇā is demanded and sought; Raghu is described as having already offered sarvasva-dakṣiṇā in sacrifice.