Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Vishnu Khanda, Shloka 80

सर्वाण्यपि च संगत्य स्थास्यंत्यत्र न संशयः । तस्मादत्र विशेषेण वैशाखे स्नानतो नृणाम् । सर्वतीर्थावगाहस्य भविष्यति फलं महत्

sarvāṇyapi ca saṃgatya sthāsyaṃtyatra na saṃśayaḥ | tasmādatra viśeṣeṇa vaiśākhe snānato nṛṇām | sarvatīrthāvagāhasya bhaviṣyati phalaṃ mahat

Segala tīrtha akan berhimpun dan menetap di sini—tiada keraguan. Maka, khususnya dengan mandi suci di sini pada bulan Vaiśākha, manusia memperoleh pahala besar, seumpama berendam di semua tīrtha.

सर्वाणिall (things)
सर्वाणि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; सर्व-शब्दः
अपिalso/even
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात (particle), समुच्चय/अपि-अर्थे ‘also/even’
and
:
Sambandha (Conjunction/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
संगत्यhaving assembled
संगत्य:
Kriya-visheṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसम् + गम् (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund), ‘having come together’
स्थास्यन्तिwill stay/stand
स्थास्यन्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्था (धातु)
Formलृट् (Simple Future), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
अत्रhere
अत्र:
Adhikaraṇa (Locative sense/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय (adverb of place)
not/no
:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक अव्यय (negation particle)
संशयःdoubt
संशयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसंशय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
तस्मात्therefore
तस्मात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; सर्वनाम; ‘therefore/from that’ (हेतौ)
अत्रhere
अत्र:
Adhikaraṇa (Locative sense/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय
विशेषेणespecially
विशेषेण:
Kriya-visheṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootविशेष (प्रातिपदिक)
Formतृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; क्रियाविशेषणवत् ‘especially’
वैशाखेin (the month of) Vaiśākha
वैशाखे:
Adhikaraṇa (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootवैशाख (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; मासनाम
स्नानतःfrom bathing
स्नानतः:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formपञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; हेत्वर्थे ‘from/through bathing’
नृणाम्of men/people
नृणाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
सर्वतीर्थावगाहस्यof immersion in all tīrthas
सर्वतीर्थावगाहस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसर्व + तीर्थ + अवगाह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः: सर्वेषां तीर्थानाम् अवगाहः (immersion in all sacred fords)
भविष्यतिwill be
भविष्यति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलृट् (Simple Future), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
फलम्fruit/result
फलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootफल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd Nom/Acc), एकवचन
महत्great
महत्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘फलम्’ इति विशेषणम्

Narrator (Vaiṣṇavakhaṇḍa context; speaker not explicit in this verse)

Tirtha: Ayodhyā sarva-tīrtha-sannidhāna (Vaiśākha)

Type: ghat

Listener: Pilgrimage audience (implied)

Scene: A grand allegory: countless sacred rivers and tīrthas as luminous streams and deity-forms merging into Ayodhyā’s ghāṭa; pilgrims bathe as the waters shimmer with multi-colored sanctity, signifying ‘all tīrthas’ present.

V
Vaiśākha
A
All Tīrthas (sarvatīrtha)
S
Snāna

FAQs

A single, well-timed act at a supremely sanctified place can equal many pilgrimages—highlighting the concentrated power of sthāla and kāla (place and time).

The ‘here’ refers to the Ayodhyā tīrtha being praised in this chapter, said to contain the merit of all tīrthas in Vaiśākha.

Special emphasis on bathing at this site during the month of Vaiśākha.