Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 8

जगुर्गंधर्वपतयो ननृतुश्चाप्सरोगणाः । ततः स्कंदः प्रीतियुक्तः स्नात्वा सरसि शोभने

jagurgaṃdharvapatayo nanṛtuścāpsarogaṇāḥ | tataḥ skaṃdaḥ prītiyuktaḥ snātvā sarasi śobhane

Para penghulu Gandharva bernyanyi, dan rombongan Apsara menari. Lalu Skanda, penuh sukacita, mandi di tasik yang indah itu.

जगुःsang
जगुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगै (धातु)
Formलिट् (परोक्शभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
गन्धर्वपतयःlords of the Gandharvas
गन्धर्वपतयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगन्धर्व + पति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
ननृतुःdanced
ननृतुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनृत् (धातु)
Formलिट् (परोक्शभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
and
:
Avyaya (Conjunction/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
अप्सरोगणाःgroups of Apsarases
अप्सरोगणाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअप्सरस् + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
ततःthen
ततः:
Avyaya (Adverbial/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रमवाचक
स्कन्दःSkanda
स्कन्दः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्कन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
प्रीतियुक्तःendowed with joy
प्रीतियुक्तः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रीति + युक्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (स्कन्दः)
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund); पूर्वक्रिया
सरसिin the lake
सरसि:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
शोभनेbeautiful
शोभने:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशोभन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; विशेषण (सरसि)

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced)

Tirtha: शोभन-सरस् (स्कन्द-स्नान-सरः)

Type: kund

Scene: सरसः तटे दिव्य-मण्डपः; गन्धर्वाः वीणा-वादनं कुर्वन्ति, अप्सरसः नृत्यन्ति; स्कन्दः हर्षयुक्तः सरसि अवगाहते, जलकणाः प्रभामयाः।

G
Gandharvas
A
Apsarases
S
Skanda
S
Sacred lake (saras)

FAQs

When sacred rites are completed, the tīrtha becomes a living field of joy—where devotion expresses itself as purity (snāna) and celebration.

The ‘beautiful lake’ established for Skanda in this adhyāya is highlighted as the bathing place.

Tīrtha-snāna (ritual bathing) in the sanctified lake.