Previous Verse
Next Verse

Shloka 32

सीताया अग्निप्रवेशः

Sita’s Ordeal by Fire / Agni-Pariksha

ददृशुस्तांविशालाक्षींपतन्तींहव्यवाहनम् ।।।।सीतांसर्वाणिरूपाणिरुक्मवेदिनिभांतदा ।

dadṛśus tāṃ viśālākṣīṃ patantīṃ havyavāhanam |

sītāṃ sarvāṇi rūpāṇi rukma-vedi-nibhāṃ tadā ||

Maka semua makhluk melihat Sītā yang bermata luas, sedang jatuh ke dalam Havyavāhana, pembawa persembahan, bercahaya laksana altar emas.

ददृशुःsaw
ददृशुः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्
ताम्her
ताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचन
विशालाक्षीम्large-eyed
विशालाक्षीम्:
Viśeṣaṇa (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootविशाल (प्रातिपदिक) + अक्षि (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिसमासः (विशाले अक्षिणी यस्याः); स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; ताम्/सीताम् इति विशेषणम्
पतन्तीम्falling
पतन्तीम्:
Viśeṣaṇa (विशेषणम्)
TypeVerb
Rootपत् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त, स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; सीताम् इति विशेषणम्
हव्यवाहनम्the carrier of oblations (Agni)
हव्यवाहनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootहव्य (प्रातिपदिक) + वाहन (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमासः (हव्यं वहति इति); पुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; गन्तव्य/आश्रय-रूपेण (into the fire)
सीताम्Sita
सीताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसीता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचन
सर्वाणिall
सर्वाणि:
Viśeṣaṇa (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा बहुवचन; रूपाणि इति विशेषणम्
रूपाणिforms/beings (lit. forms)
रूपाणि:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootरूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा बहुवचन
रुक्मवेदिनिभाम्like a golden altar
रुक्मवेदिनिभाम्:
Viśeṣaṇa (विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootरुक्म (प्रातिपदिक) + वेदि (प्रातिपदिक) + निभा (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमासः (रुक्मवेद्याः निभा); स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; सीताम् इति विशेषणम्
तदाthen
तदा:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरणम्)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक अव्यय (then)

All the three worlds witnessed noble dark Sita entering the fire, like ghee offered to fire.

S
Sītā
A
Agni (Havyavāhana)

FAQs

Dharma is presented as something witnessed by the whole cosmos: moral truth is not private alone but resonates as a sacred, ritual reality.

The narration expands the audience from humans to all beings, describing Sītā’s descent into the sacrificial fire.

Sacral dignity—Sītā is depicted with the radiance and sanctity of a ritual altar, emphasizing her purity.