Shloka 67

Adhyaya 23The Brahmin and His Wife

श्राद्धे तु समनुप्राप्ते मध्यमं पिण्डमात्मना ।

भक्षयेथाः फणिश्रेष्ठ ! शुचिः प्रयतमांसनः ॥

śrāddhe tu samanuprāpte madhyamaṃ piṇḍam ātmanā | bhakṣayethāḥ phaṇiśreṣṭha! śuciḥ prayatamānasaḥ ||

“Apabila tiba waktu śrāddha, engkau sendiri hendaklah memakan piṇḍa yang di tengah (bebola nasi upacara kematian), wahai yang terbaik antara yang berhud—dalam keadaan suci dan dengan minda yang terkawal.”

श्राद्धेin/at the śrāddha rite
श्राद्धे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्राद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (7th/सप्तमी), एकवचन; अधिकरण (locative)
तुindeed/but
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; निपात/पक्षे (particle, emphatic/contrast)
समनुप्राप्तेhaving arrived/when it has come
समनुप्राप्ते:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootसम्-अनु-प्राप् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP); नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; ‘श्राद्धे’ इत्यस्य विशेषणम्
मध्यमम्the middle
मध्यमम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootमध्यम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/द्वितीया), एकवचन; ‘पिण्डम्’ इत्यस्य विशेषणम्
पिण्डम्rice-ball offering (piṇḍa)
पिण्डम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपिण्ड (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्म
आत्मनाby yourself
आत्मना:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/तृतीया), एकवचन; करण (instrumental)
भक्षयेथाःyou should eat
भक्षयेथाः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootभक्ष् (धातु)
Formलोट्-लकार (imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद; विधिलिङ्गार्थे आज्ञा
फणिश्रेष्ठO best of serpents
फणिश्रेष्ठ:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootफणि + श्रेष्ठ (प्रातिपदिक); संबोधन-समास
Formपुंलिङ्ग, संबोधन-प्रथमा (vocative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (फणिनां श्रेष्ठः)
शुचिःpure
शुचिः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/प्रथमा), एकवचन; कर्तृविशेषण
प्रयतमांसनःone whose mind is disciplined
प्रयतमांसनः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootप्रयत + मानस (प्रातिपदिक); बहुव्रीहि
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहिः (प्रयतं मानसं यस्य सः) कर्तृविशेषण
Śiva instructing the nāga

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

Śiva
Pitṛ-pūjā / ŚrāddhaRitual efficacyPurity and mental discipline

FAQs

Ritual acts are not depicted as mechanical; śuci (purity) and prayata-mānasa (disciplined mind) are prerequisites, stressing inner disposition alongside outer rite.

Not a cosmological lakṣaṇa; it is dharma-upadeśa embedded in Ānucarita—Purāṇas frequently interleave ritual guidance within stories.

The ‘middle piṇḍa’ can be read symbolically as the madhya (central) channel/center: transformation occurs when the practitioner internalizes the offering—turning rite into inner assimilation.