Previous Verse
Next Verse

Shloka 20

कपोत-लुब्धकसंवादः — Hunter’s Remorse and Renunciatory Resolve

अमर्षाच्छास्त्रसम्मोहादविज्ञानाच्च भारत । शास्त्र प्राज्ञस्य वदत: समूहे यात्यदर्शनम्‌,भरतनन्दन! जो बद्धिमान्‌ होकर शास्त्रको ठीक-ठीक न समझते हुए मोहमें आबद्ध होकर बड़े जोशके साथ शास्त्रका प्रवचन करता है, उसके उस कथनका लोकसमाजमें कोई प्रभाव नहीं पड़ता है

Bhishma berkata: Wahai keturunan Bharata! Kerana amarah, kerana kekeliruan terhadap śāstra, dan kerana ketiadaan pengetahuan, ada orang yang kononnya bijaksana tetapi tidak memahami śāstra dengan tepat, lalu terbelenggu oleh khayal dan dengan bersemangat meluap-luap menyampaikan syarahan tentang śāstra; kata-katanya tidak memberi kesan apa-apa dalam masyarakat.

अमर्षात्from impatience/anger
अमर्षात्:
Apadana
TypeNoun
Rootअमर्ष
FormMasculine, Ablative, Singular
शास्त्रसम्मोहात्from delusion/confusion about the scripture
शास्त्रसम्मोहात्:
Apadana
TypeNoun
Rootशास्त्रसम्मोह
FormMasculine, Ablative, Singular
अविज्ञानात्from ignorance/lack of understanding
अविज्ञानात्:
Apadana
TypeNoun
Rootअविज्ञान
FormNeuter, Ablative, Singular
and
:
TypeIndeclinable
Root
भारतO Bharata
भारत:
TypeNoun
Rootभारत
FormMasculine, Vocative, Singular
शास्त्रम्scripture/teaching
शास्त्रम्:
Karma
TypeNoun
Rootशास्त्र
FormNeuter, Accusative, Singular
प्राज्ञस्यof a wise man
प्राज्ञस्य:
TypeAdjective
Rootप्राज्ञ
FormMasculine, Genitive, Singular
वदतःof (him) speaking/expounding
वदतः:
TypeVerb
Rootवद्
Formशतृ (present active participle), Masculine, Genitive, Singular
समूहेin the assembly/among people
समूहे:
Adhikarana
TypeNoun
Rootसमूह
FormMasculine, Locative, Singular
यातिgoes/comes to
याति:
TypeVerb
Rootया
FormPresent (Lat), Third, Singular, Parasmaipada
अदर्शनम्non-appearance; no effect/being disregarded
अदर्शनम्:
Karma
TypeNoun
Rootअदर्शन
FormNeuter, Accusative, Singular
भरतनन्दनO delight of Bharata (descendant of Bharata)
भरतनन्दन:
TypeNoun
Rootभरतनन्दन
FormMasculine, Vocative, Singular

भीष्म उवाच