Previous Verse
Next Verse

Shloka 10

हरेः पुत्रविस्तारः तथा ऊषानिरुद्धकथा-प्रारम्भः

Kṛṣṇa’s Progeny and the Beginning of the Uṣā–Aniruddha Episode

एतत् सर्वं महाभाग ममाख्यातुं त्वम् अर्हसि महत् कौतूहलं जातं कथां श्रोतुम् इमां हरेः

etat sarvaṃ mahābhāga mamākhyātuṃ tvam arhasi mahat kautūhalaṃ jātaṃ kathāṃ śrotum imāṃ hareḥ

हे महाभाग, हे सर्व मला सांगण्यास आपणच योग्य आहात. हरीची ही पावन कथा ऐकण्याची माझ्या मनात मोठी उत्कंठा निर्माण झाली आहे।

एतत्this
एतत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; कर्म (object)
सर्वम्all
सर्वम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ‘एतत्’ इति विशेषण
महाभागO fortunate one
महाभाग:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमहा (पूर्वपद) + भाग (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास; पुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th), एकवचन; संबोधन
ममto me / my
मम:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th), एकवचन; सम्बन्ध (genitive pronoun)
आख्यातुम्to narrate/tell
आख्यातुम्:
Prayojana (प्रयोजन)
TypeVerb
Rootआ-ख्या (धातु) + तुमुन् (कृदन्त)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (infinitive), क्रियार्थक; ‘अर्हसि’ इत्यस्य पूरक (complement)
त्वम्you
त्वम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा (1st), एकवचन; कर्ता
अर्हसिare able/ought
अर्हसि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअर्ह् (धातु)
Formलट् (Present), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
महत्great
महत्:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; ‘कौतूहलम्’ इति विशेषण
कौतूहलम्curiosity
कौतूहलम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootकौतूहल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्तृस्थानी (with ‘जातम्’)
जातम्has arisen
जातम्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootजन् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle) ‘जात’; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; भावे/अस्त्यर्थे (has arisen)
कथाम्story
कथाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकथा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; कर्म
श्रोतुम्to hear
श्रोतुम्:
Prayojana (प्रयोजन)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) + तुमुन् (कृदन्त)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (infinitive); ‘कौतूहलम्’ इत्यस्य विषय (desire to hear)
इमाम्this
इमाम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ‘कथाम्’ इति विशेषण
हरेःof Hari
हरेः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन; सम्बन्ध

Maitreya (addressing Sage Parāśara)

H
Hari (Vishnu)

FAQs

This verse frames śravaṇa as a purposeful spiritual act—Maitreya’s intense eagerness to hear Hari’s account signals that divine history is meant to be received through attentive listening and inquiry.

Maitreya’s request authorizes Parāśara’s narration and sets a guru–disciple context where cosmology and dynastic history are presented as revelations centered on Vishnu (Hari).

Hari is presented as the central subject whose divine agency underlies the unfolding of sacred history—implying Vishnu’s supreme sovereignty over events, lineages, and dharma.