Brahmavidya
पद्मसूत्रनिभा सूक्ष्मा शिखा सा दृश्यते परा । सा नाडी सूर्यसंकाशा सूर्यं भित्त्वा तथापरा ॥
द्विसप्ततिसहस्राणि नाडीं भित्त्वा च मूर्धनि । वरदः सर्वभूतानां सर्वं व्याप्यावतिष्ठति ॥१०-११॥
पद्म-सूत्र-निभा सूक्ष्मा शिखा सा दृश्यते परा । सा नाडी सूर्य-संकाशा सूर्यं भित्त्वा तथा अपरा ॥
द्वि-सप्तति-सहस्राणि नाडीम् भित्त्वा च मूर्धनि । वरदः सर्व-भूतानाम् सर्वम् व्याप्य अवतिष्ठति ॥१०-११॥
padmasūtranibhā sūkṣmā śikhā sā dṛśyate parā | sā nāḍī sūryasaṅkāśā sūryaṃ bhittvā tathāparā ||
dvisaptatisahasrāṇi nāḍīṃ bhittvā ca mūrdhani | varadaḥ sarvabhūtānāṃ sarvaṃ vyāpyāvatiṣṭhati ||10–11||
ती परा शिखा कमळतंतूसारखी अत्यंत सूक्ष्म दिसते. ती नाडी सूर्यप्रभ असून सूर्याला भेदून परे जाते. बहात्तर हजार नाड्या भेदून आणि मस्तकशिखरापर्यंत पोहोचून, सर्वभूतांचा वरदाता, सर्वव्यापी परमात्मा तेथे अवस्थित राहतो।
That supreme flame is seen—subtle, like a lotus-fiber thread. That nāḍī, sun-like in radiance, having pierced the sun, is likewise beyond. Having pierced the seventy-two thousand nāḍīs and (reaching) the crown of the head, the Bestower of boons for all beings, pervading all, abides.