Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 139

समाहितो ब्रह्मपरोऽप्रमादी शुचिस्तथैकांतरतिर्जितेन्द्रियः । समाप्नुयाद्योगमिमं महामना विमुक्तिमाप्नोति ततश्च योगतः

samāhito brahmaparo'pramādī śucistathaikāṃtaratirjitendriyaḥ | samāpnuyādyogamimaṃ mahāmanā vimuktimāpnoti tataśca yogataḥ

जो मन समाहित करून ब्रह्मपरायण, सदैव सावध, शुद्ध, एकांतप्रिय व जितेंद्रिय असतो—तो महामना हा योग प्राप्त करतो; आणि त्या योगामुळेच तो मोक्षही प्राप्त करतो।

समाहितःcollected, composed
समाहितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम्-आ-धा (धातु) + समाहित (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle)
ब्रह्मपरःdevoted to Brahman
ब्रह्मपरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक) + पर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तत्पुरुष-समास (ब्रह्मणि परः = devoted to Brahman)
अप्रमादीvigilant, not negligent
अप्रमादी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootअ-प्रमादिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; इन्-प्रत्ययान्त
शुचिःpure
शुचिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तथाand also, likewise
तथा:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; अव्यय-प्रकारः: क्रियाविशेषण (adverb)
एकान्तरतिःdelight in solitude
एकान्तरतिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootएक (प्रातिपदिक) + अन्तर (प्रातिपदिक) + रति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तत्पुरुष-समास (एकान्ते रतिः = delight in solitude)
जितेन्द्रियःone who has conquered the senses
जितेन्द्रियः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootजि (धातु) + जित (कृदन्त) + इन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त; तत्पुरुष-समास (जितानि इन्द्रियाणि यस्य)
समाप्नुयात्may attain
समाप्नुयात्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-आप् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
योगम्yoga
योगम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयोग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
इमम्this
इमम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; सर्वनाम
महामनाgreat-minded
महामना:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक) + मनस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहि-समास (महान् मनः यस्य)
विमुक्तिम्liberation
विमुक्तिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवि-मुक्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
आप्नोतिattains
आप्नोति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआप् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
ततःthereafter, from that
ततः:
Hetu/Apadana (Source/Reason nuance)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; अव्यय-प्रकारः: क्रियाविशेषण (adverb)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक-निपात (conjunction)
योगतःfrom/through yoga
योगतः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयोग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; हेतौ/कारणे (by/through yoga)

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced from Māheśvarakhaṇḍa context)

Listener: Pārtha (address appears explicitly in 55.142; discourse likely continuous)

Scene: A solitary ascetic seated in meditation, senses withdrawn, mind fixed on Brahman; minimal landscape, emphasizing inner stillness.

B
Brahman

FAQs

Liberation arises from disciplined yoga grounded in purity, vigilance, and mastery of the senses.

No tīrtha is directly referenced; the verse teaches the inner qualifications that support the chapter’s later sthala-māhātmya.

The prescription is ethical-yogic: śauca (purity), apramāda (vigilance), and indriya-jaya (sense control).