Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 7

गायत्री च बृहत्युष्णिग्जगती त्रिष्टुवेव च । अनुष्टुप्पंक्तिरित्युक्ताश्छंदांसि हरयो रवेः

gāyatrī ca bṛhatyuṣṇigjagatī triṣṭuveva ca | anuṣṭuppaṃktirityuktāśchaṃdāṃsi harayo raveḥ

गायत्री, बृहती, उष्णिक, जगती, त्रिष्टुभ, तसेच अनुष्टुप आणि पंक्ती—हेच छंद रवीचे ‘हरि’ म्हणजे अश्व मानले गेले आहेत।

गायत्रीGāyatrī (meter)
गायत्री:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगायत्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; छन्दोवाचक
and
:
Sambandha/Avyaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक
बृहतीBṛhatī (meter)
बृहती:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootबृहती (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; छन्दोवाचक
उष्णिक्Uṣṇik (meter)
उष्णिक्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootउष्णिक् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; छन्दोवाचक
जगतीJagatī (meter)
जगती:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजगती (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; छन्दोवाचक
त्रिष्टुव्Triṣṭubh (meter)
त्रिष्टुव्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootत्रिष्टुभ्/त्रिष्टुव् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; छन्दोवाचक (रूपान्तर: त्रिष्टुभ्)
एवindeed; just
एव:
Sambandha/Avyaya (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक निपात
and
:
Sambandha/Avyaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक
अनुष्टुप्Anuṣṭubh (meter)
अनुष्टुप्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअनुष्टुप् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; छन्दोवाचक
पङ्क्तिःPaṅkti (meter)
पङ्क्तिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपङ्क्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; छन्दोवाचक
इतिthus
इति:
Sambandha/Avyaya (Quotative/इति)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/समाप्तिसूचक (quotative)
उक्ताःare said/called
उक्ताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) → उक्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘कथिताः’ अर्थे
छन्दांसिmeters
छन्दांसि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootछन्दस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
हरयःhorses
हरयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
रवेःof the Sun
रवेः:
Shashthi-Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootरवि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन

Lomaharṣaṇa Sūta (deduced; Māheśvarakhaṇḍa narration to sages)

Listener: Pāṇḍava

Scene: Seven radiant horses labeled: Gāyatrī, Bṛhatī, Uṣṇik, Jagatī, Triṣṭubh, Anuṣṭubh, Paṅkti—each horse with distinct aura pattern matching its metre; Sūrya’s tejas streams forward as syllabic waves.

R
Ravi
S
Sūrya
C
Chandas (Vedic metres)
G
Gāyatrī
T
Triṣṭubh

FAQs

Cosmic order is upheld through sacred rhythm—Vedic chandas are portrayed as the Sun’s sustaining power, linking mantra, time, and dharma.

No single tīrtha is named in this verse; it presents a cosmological teaching within the Kaumārikākhaṇḍa context.

No direct ritual is prescribed here; the verse supports mantra-oriented Sūrya-upāsanā by emphasizing chandas.