Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 60

शर्व उवाच । शरीरे मम तन्वंगी सिते भास्यसितद्युतिः । भुजंगीवासिता शुभ्रे संश्लिष्टा चन्दने तरौ

śarva uvāca | śarīre mama tanvaṃgī site bhāsyasitadyutiḥ | bhujaṃgīvāsitā śubhre saṃśliṣṭā candane tarau

शर्व म्हणाले—हे तन्वंगी, हे शुभ्रे! माझ्या देहावर तुझी कांति अशी भासते की जणू उजळ शुभ्रतेत श्याम छटा मिसळली आहे—जशी फिकट चंदनवृक्षाला बिलगलेली तेजस्वी नागीण।

शर्वःŚarva (Śiva)
शर्वः:
Karta (Speaker/कर्ता)
TypeNoun
Rootशर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
शरीरेin (my) body
शरीरे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
ममmy
मम:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (Genitive/6th), एकवचन; सर्वनाम
तन्वङ्गीO slender-limbed one
तन्वङ्गी:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootतनु (प्रातिपदिक) + अङ्गी (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (तन्वी अङ्गी यस्याः/या), स्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन
सितेO fair one
सिते:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन; तन्वङ्गी-सम्बोधनस्य विशेषणम्
भासिyou shine
भासि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभास् (धातु)
Formलट् (Present), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
असितद्युतिःhaving dark radiance
असितद्युतिः:
Visheshana (Predicate adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअसित (प्रातिपदिक) + द्युति (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि (असिता द्युतिः यस्याः), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (त्वम्) इत्यध्याहृत-कर्तरि
भुजङ्गीवासिताperfumed/scented by a serpent (musk/serpent-associated scent)
भुजङ्गीवासिता:
Visheshana (Predicate adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootभुजङ्गी (प्रातिपदिक) + वासित (कृदन्त, वस्/वास्-धातु)
Formतृतीया-तत्पुरुष (भुजङ्ग्या वासिता), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (त्वम्) इत्यध्याहृत-कर्तरि
शुभ्रेO bright/pure one
शुभ्रे:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootशुभ्र (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन; सम्बोधन-विशेषणम्
संश्लिष्टाclasped, embraced
संश्लिष्टा:
Kriya (State/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + श्लिष् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (Past passive participle), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (त्वम्) इत्यध्याहृत-कर्तरि
चन्दनेon the sandalwood (tree)
चन्दने:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootचन्दन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
तरौon the tree
तरौ:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन (वैदिक/छान्दस रूप: तरौ = तरौ/तरौ इति loc.sg.)

Śiva (Śarva)

Listener: Pārvatī (Devī, girisuta)

Scene: Śiva speaks directly to Pārvatī, comparing her radiance on his body to a shining serpent clinging to a pale sandalwood tree—an intimate, poetic compliment with strong visual contrast.

Ś
Śarva
Ś
Śiva
G
Girijā
P
Pārvatī

FAQs

Even divine speech employs metaphor; words can delight or wound—so restraint (saṃyama) in speech is a key dharmic discipline.

No tīrtha is directly praised in this verse; it is a narrative moment within the Kaumārikā Khaṇḍa’s Śaiva dialogue.

None here; the verse is descriptive and conversational rather than ritual-instructional.