Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 2

स्वांशेन भास्करस्तत्र तिष्ठते चोत्तरे तटे । सर्वव्याधिहरः पुंसां नर्मदायां व्यवस्थितः

svāṃśena bhāskarastatra tiṣṭhate cottare taṭe | sarvavyādhiharaḥ puṃsāṃ narmadāyāṃ vyavasthitaḥ

तेथे उत्तरेकाठी भास्कर आपल्या अंशाने विराजमान आहेत; नर्मदेत स्थित होऊन ते मनुष्यांचे सर्व व्याधी दूर करतात।

स्वांशेनby (his) own portion
स्वांशेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootस्व-अंश (प्रातिपदिक; स्व + अंश)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; ‘स्व’ इति षष्ठी-सम्बन्धेन (‘स्वस्य अंशः’)
भास्करःthe Sun
भास्करः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootभास्कर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक क्रियाविशेषण (locative adverb)
तिष्ठतेstands/remains
तिष्ठते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootस्था (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय-बोधक (conjunction)
उत्तरेon the northern
उत्तरे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; ‘तटे’ इत्यस्य विशेषणम्
तटेbank
तटे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootतट (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
सर्वव्याधिहरःremover of all diseases
सर्वव्याधिहरः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व-व्याधि-हर (प्रातिपदिक; सर्व + व्याधि + हर)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; ‘भास्करः’ इत्यस्य विशेषणम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (‘व्याधीनां हरः’)
पुंसाम्of men/people
पुंसाम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपुंस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
नर्मदायाम्in/on the Narmadā
नर्मदायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootनर्मदा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
व्यवस्थितःsituated/established
व्यवस्थितः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि-अव-√स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle, क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘भास्करः’ इत्यस्य विशेषणम्

Śrī Mārkaṇḍeya

Tirtha: Bhāskara-sannidhāna on Revā (Sūrya-tīrtha)

Type: ghat

Listener: Pārtha (Arjuna)

Scene: A radiant Sūrya presence hovering above a riverbank shrine; pilgrims bathing in Narmadā; healing motif—devotees with folded hands, light bathing the water.

B
Bhāskara (Sūrya)
N
Narmadā (Revā)

FAQs

Divine presence in sacred landscapes is portrayed as therapeutic—spiritual merit and bodily well-being are intertwined.

The Sūrya-associated tīrtha on the northern bank of the Narmadā (Revā).

No explicit rite in this verse; it emphasizes the healing power of the site.