Previous Verse
Next Verse

Shloka 15

Umā-caritra-prārthanā: Ṛṣayaḥ Sūtaṃ Pṛcchanti

Request for the Account of Umā

दानशौण्डः सत्यवादी स्वधर्म्म कुशलः कृती । देवीभक्तो दयासिन्धुः प्रजानां परिपालकः

dānaśauṇḍaḥ satyavādī svadharmma kuśalaḥ kṛtī | devībhakto dayāsindhuḥ prajānāṃ paripālakaḥ

तो दानात अग्रणी, सत्यवादी, स्वधर्मात कुशल व कर्मात कृतार्थ होता; देवीचा भक्त, दयेचा सागर आणि प्रजांचा पालनकर्ता होता।

दान-शौण्डःexpert in giving (charity)
दान-शौण्डः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदान (प्रातिपदिक) + शौण्ड (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (दाने शौण्डः/दाने प्रवीणः)
सत्य-वादीtruth-speaking
सत्य-वादी:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसत्य (प्रातिपदिक) + वादिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (सत्यं वदति इति)
स्व-धर्मone’s own duty
स्व-धर्म:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्व (प्रातिपदिक) + धर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति (2nd/द्वितीया), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (स्वस्य धर्मः)
कुशलःskilled; proficient
कुशलः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकुशल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन; (स्वधर्मे) कुशलः—विशेषण
कृतीaccomplished; capable
कृती:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृतिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन
देवी-भक्तःdevoted to the Goddess
देवी-भक्तः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदेवी (प्रातिपदिक) + भक्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (देव्याः भक्तः)
दया-सिन्धुःan ocean of compassion
दया-सिन्धुः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदया (प्रातिपदिक) + सिन्धु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन; समासः—कर्मधारयः (दया एव सिन्धुः इव)
प्रजानाम्of the subjects/people
प्रजानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootप्रजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी विभक्ति (6th/षष्ठी), बहुवचन
परि-पालकःprotector; ruler
परि-पालकः:
Karta (कर्ता/विषय)
TypeNoun
Rootपरि√पाल् (धातु) + अक (कृत् प्रत्यय) → पालक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन; कृतान्त—ण्वुल्/अक-प्रत्ययान्त (agent noun)

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

Shiva Form: Umāpati

P
Parvati

FAQs

It presents the Shaiva-Siddhanta-aligned marks of a sattvic life—truth, dharma, compassion, and devotion—showing that worldly responsibility becomes purifying when aligned with righteous conduct and reverence for the Divine.

Though the verse praises devotion to Devī, in the Shiva Purana Devī and Shiva are worshipped in inseparable unity; such devotion supports Saguna-upāsanā (personal worship) that matures the heart for deeper realization of Shiva as Pati, the Lord beyond bondage.

The practical takeaway is daily dharma-sādhana: truthful speech, charitable giving, compassionate conduct, and regular Devī–Shiva worship (pūjā/japa), which the Purana treats as foundational disciplines for inner purification.