Previous Verse
Next Verse

Shloka 11

उत्पातदर्शनं खरसैन्यसमागमश्च

Omens of calamity and the approach of Khara’s army

अनागतविधानं तु कर्तव्यं शुभमिच्छता।आपदं शङ्कमानेन पुरुषेण विपश्चिता।।।।

anāgata-vidhānaṃ tu kartavyaṃ śubham icchatā | āpadaṃ śaṅkamānena puruṣeṇa vipaścitā ||

जो कल्याण इच्छितो, तो विपश्चित पुरुष आपत्तीची शंका धरून, आपत्ती येण्यापूर्वीच शुभ उपायांची पूर्वतयारी करावी।

अनागतविधानम्precaution beforehand
अनागतविधानम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootअनागत + विधान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; षष्ठी/कर्मधारयार्थ-तत्पुरुषः (provision regarding the future: 'forethought/precaution')
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (particle)
कर्तव्यम्should be done
कर्तव्यम्:
Pratijna/Predicate (विधेय)
TypeAdjective
Rootकृ (धातु)
Formतव्यत्-कृदन्त (gerundive/obligatory), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विधेय (predicate: 'should be done')
शुभम्good (welfare)
शुभम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootशुभ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative/2nd), एकवचन; ‘इच्छता’ इत्यस्य कर्म (object of desiring)
इच्छताby one desiring
इच्छता:
Kartr-sadhana (कर्तृ-साधन/Agent as instrument)
TypeAdjective
Rootइष्/इच्छ् (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (present participle/शतृ), पुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental/3rd), एकवचन; ‘by one who desires’
आपदम्danger/calamity
आपदम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootआपद् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘शङ्कमानेन’ इत्यस्य कर्म
शङ्कमानेनby one fearing/suspecting
शङ्कमानेन:
Kartr-sadhana (कर्तृ-साधन)
TypeAdjective
Rootशङ्क् (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (present middle participle/शानच्), पुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; ‘by one apprehending’
पुरुषेणby a man/person
पुरुषेण:
Kartr-sadhana (कर्तृ-साधन/Agent)
TypeNoun
Rootपुरुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental/3rd), एकवचन
विपश्चिताwise/learned
विपश्चिता:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविपश्चित् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental/3rd), एकवचन; ‘पुरुषेण’ इत्यस्य विशेषणम्

A dreadful roar of demons and the loud sound of wardrums beaten by the wicked demons are heard.

FAQs

Prudent foresight is dharmic: truthfully assessing risk and preparing protective action early prevents greater harm.

With battle imminent, the text inserts a general maxim: wise people prepare defenses before danger fully arrives.

Viveka (discernment) and proactive responsibility—planning ethically and timely rather than reacting in panic.