Next Verse

Shloka 1

Adhyaya 19Kartavirya Arjuna at Dattatreya’s Ashram: Boons, Sovereignty, and Vaishnava Praise

इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे (… ) नामाष्टादशोऽध्यायः ।

एकोनविंशोऽध्यायः ।

पुत्र उवाच — इत्यृषेर्वचनं श्रुत्वा कार्तवीर्यो नरेश्वरः ।

दत्तात्रेयाश्रमं गत्वा तं भक्त्या समपूजयत् ॥

iti śrīmārkaṇḍeyapurāṇe (… ) nāmāṣṭādaśo 'dhyāyaḥ / ekonaviṃśo 'dhyāyaḥ / putra uvāca ity ṛṣer vacanaṃ śrutvā kārtavīryo nareśvaraḥ / dattātreyāśramaṃ gatvā taṃ bhaktyā samapūjayat

‘अशा प्रकारे श्री मार्कण्डेय पुराणातील अठरावा अध्याय समाप्त’—असा उपसंहार. आता एकोणिसावा अध्याय आरंभ होतो. पुत्र म्हणाला—ऋषींचे वचन ऐकून मनुष्यांचा स्वामी कर्तवीर्य दत्तात्रेयांच्या आश्रमास गेला आणि भक्तीने त्यांची पूजा केली।

इतिthus
इति:
Vākyopasaṃhāra (वाक्योपसंहार)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formअव्यय; quotative particle (‘thus’)
श्रीमार्कण्डेयपुराणेin the revered Mārkaṇḍeya Purāṇa
श्रीमार्कण्डेयपुराणे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootśrī-mārkaṇḍeya-purāṇa (प्रातिपदिक)
Formसमास: श्री + मार्कण्डेय + पुराण (उपपद/तत्पुरुष); नपुंसकलिङ्ग; सप्तमी (Locative/7th), एकवचन
नामnamed
नाम:
Saṃjñā-sūcaka (संज्ञासूचक)
TypeIndeclinable
Rootnāma (अव्यय/निपात)
Formअव्यय; naming particle (‘called/namely’)
अष्टादशःeighteenth
अष्टादशः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootaṣṭādaśa (संख्या-प्रातिपदिक)
Formसमास: अष्ट + दश (द्विगु संख्या); पुल्लिङ्ग; प्रथमा (Nominative/1st), एकवचन; विशेषण of ‘अध्यायः’
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta/Topic (कर्ता/विषय)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; प्रथमा (Nominative/1st), एकवचन
एकोनविंशःnineteenth
एकोनविंशः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootekona-viṃśa (संख्या-प्रातिपदिक)
Formसमास: एक + ऊन + विंश (द्विगु संख्या ‘one less than twenty’); पुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; विशेषण of ‘अध्यायः’ (understood)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta/Topic (कर्ता/विषय)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन (heading repetition)
पुत्रःthe son
पुत्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootputra (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (वच् धातु)
Formलिट् (Perfect/लिट्), परस्मैपद; प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
इतिthus
इति:
Vākyopasaṃhāra (वाक्योपसंहार)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formअव्यय; quotative particle
ऋषेःof the sage
ऋषेः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootṛṣi (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; षष्ठी (Genitive/6th), एकवचन
वचनम्speech, words
वचनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootvacana (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (Accusative/2nd), एकवचन
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootśru (श्रु धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund); ‘having heard’
कार्तवीर्यःKārtavīrya
कार्तवीर्यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootkārtavīrya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन
नरेश्वरःthe lord of men (king)
नरेश्वरः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootnareśvara (प्रातिपदिक)
Formसमास: नर + ईश्वर (षष्ठी-तत्पुरुष ‘lord of men’); पुल्लिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; apposition to ‘कार्तवीर्यः’
दत्तात्रेयाश्रमम्Dattātreya’s hermitage
दत्तात्रेयाश्रमम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootdattātreya-āśrama (प्रातिपदिक)
Formसमास: दत्तात्रेय + आश्रम (षष्ठी-तत्पुरुष ‘āśrama of Dattātreya’); पुल्लिङ्ग; द्वितीया, एकवचन
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootgam (गम् धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund); ‘having gone’
तम्him
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुल्लिङ्ग; द्वितीया, एकवचन
भक्त्याwith devotion
भक्त्या:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootbhakti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; तृतीया (Instrumental/3rd), एकवचन
सम्completely, together (prefix)
सम्:
Upasarga (उपसर्ग)
TypeIndeclinable
Rootsam (उपसर्ग)
Formउपसर्ग; verb-prefix to √pūj
अपূजयत्he worshipped, honored
अपূजयत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootpūj (पूज् धातु)
Formलङ् (Imperfect/Past/लङ्), परस्मैपद; प्रथमपुरुष, एकवचन; with उपसर्ग सम् → समपूजयत्
Narrator voice; ‘putra uvāca’ indicates a framed dialogue where a ‘son’ addresses a father/elder (exact identification depends on the edition’s frame)
Dattātreya (sage/deity figure)
Not explicit
Sevā (service)Guru-bhaktiKings approaching sagesRight approach to spiritual authority

FAQs

Even royal power is shown as needing refinement through humility and devotion before a sage; the king’s first step is not demand but reverent approach (bhakti + pūjā).

Vaṃśānucarita/Ākhyāna mode: a royal figure’s conduct is narrated to illustrate dharma and the proper relationship between kṣatra (royalty) and brahma (spiritual authority).

Entering the āśrama symbolizes crossing from external sovereignty to inner discipline; the narrative prepares for a ‘testing’ of the seeker’s discernment regarding true sources of power.