Next Verse

Kurma Purana — Purva Bhaga, Shloka 1

Kali-yuga Doṣas, the Supremacy of Rudra as Refuge, and the Closure of the Manvantara Teaching

इती श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे सप्तविंशो ऽध्यायः व्यास उवाच तिष्ये मायामसूयां च वधं चैव तपस्विनाम् / साधयन्ति नरा नित्यं तमसा व्याकुलीकृताः

itī śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge saptaviṃśo 'dhyāyaḥ vyāsa uvāca tiṣye māyāmasūyāṃ ca vadhaṃ caiva tapasvinām / sādhayanti narā nityaṃ tamasā vyākulīkṛtāḥ

अशा रीतीने श्रीकूर्मपुराणातील षट्साहस्त्री संहितेच्या पूर्वविभागातील सत्ताविसावा अध्याय समाप्त झाला. व्यास म्हणाले—तिष्य (कलि) युगात तमाने व्याकुळ झालेले लोक नित्य कपट, असूया आणि तपस्व्यांचा वधसुद्धा करीत राहतात.

इतिthus
इति:
सम्बन्ध (discourse marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्त्यर्थक-अव्यय (quotative/end marker)
श्री-कूर्म-पुराणेin the Śrī Kūrma Purāṇa
श्री-कूर्म-पुराणे:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + कूर्म (प्रातिपदिक) + पुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; नामधेय-समास (श्रीकूर्मपुराण)
षट्-साहस्त्र्याम्in the six-thousand (collection)
षट्-साहस्त्र्याम्:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeAdjective
Rootषट् (संख्या-प्रातिपदिक) + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; द्विगु-समास (षट्साहस्त्री = six-thousand [verses])
संहितायाम्in the Saṃhitā
संहितायाम्:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
पूर्व-विभागेin the former section
पूर्व-विभागे:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootपूर्व (प्रातिपदिक) + विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष (पूर्वः विभागः)
सप्त-विंशःtwenty-seventh
सप्त-विंशः:
विशेषण (of अध्यायः)
TypeAdjective
Rootसप्त (संख्या-प्रातिपदिक) + विंश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; द्विगु (सप्तविंश = twenty-seventh)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
व्यासःVyāsa
व्यासः:
कर्ता (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootव्यास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (मुख्यक्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
तिष्येin (the time of) Tiṣya
तिष्ये:
अधिकरण (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootतिष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन (तिष्ये = तिष्य-नक्षत्रे/तिष्ये काले)
मायाम्deceit/illusion
मायाम्:
कर्म (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootमाया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/द्वितीया-कर्म), एकवचन
असूयाम्envy/malice
असूयाम्:
कर्म (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootअसूया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
समुच्चय (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
वधम्killing
वधम्:
कर्म (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootवध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
समुच्चय (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed
एव:
अवधारण (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (emphasis)
तपस्विनाम्of ascetics
तपस्विनाम्:
सम्बन्ध (षष्ठी/Genitive relation)
TypeNoun
Rootतपस्विन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
साधयन्तिaccomplish/carry out
साधयन्ति:
क्रिया (मुख्यक्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√साध् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
नराःmen/people
नराः:
कर्ता (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
नित्यम्always
नित्यम्:
क्रियाविशेषण (adverbial)
TypeIndeclinable
Rootनित्य (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb: always)
तमसाby darkness/ignorance
तमसा:
करण (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootतमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/तृतीया-करण), एकवचन
व्याकुली-कृताःmade agitated
व्याकुली-कृताः:
विशेषण (of नराः)
TypeAdjective
Rootव्याकुली (प्रातिपदिक) + कृत (कृदन्त, √कृ)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; उपपद-तत्पुरुष/कर्मधारय (व्याकुली इति भावः, तेन कृताः = made agitated)

Vyasa

Primary Rasa: raudra

Secondary Rasa: karuna

V
Vyasa
T
Tiṣya (Kali-yuga)
T
Tapasvins (ascetics)

FAQs

Indirectly: it shows that when consciousness is dominated by tamas (ignorance), one turns away from dharma and attacks tapas; the implied remedy in Purāṇic yoga is sattva-purification so the Self’s clarity can be recognized.

No technique is taught explicitly; the verse identifies tamas, māyā (deceit), and asūyā (envy) as major obstacles to tapas and yogic life—implying the Kurma Purana’s broader emphasis on self-restraint, purity, and steadiness as prerequisites for Pashupata-style discipline.

It does not name Shiva or Vishnu directly; consistent with the Kurma Purana’s Shaiva–Vaishnava synthesis, it frames a shared dharmic concern: protecting tapas and spiritual seekers from tamasic hostility, a theme upheld in both Shaiva and Vaishnava teachings.