Amṛta-Manthana and Lalitā’s Mohinī Intervention
Amṛtamanthana-Prasaṅga
इति पृष्टो महेशेन नारदो मुनिसत्तमः / उवाच विस्मयाविष्टः प्रसन्नवदनेक्षणः
iti pṛṣṭo maheśena nārado munisattamaḥ / uvāca vismayāviṣṭaḥ prasannavadanekṣaṇaḥ
महेशांनी असे विचारताच मुनिश्रेष्ठ नारद विस्मयाने भरून, प्रसन्न मुख व नेत्रांनी बोलू लागले।