Amṛta-Manthana and Lalitā’s Mohinī Intervention
Amṛtamanthana-Prasaṅga
ततो जगृहिरे दैत्या धन्वन्तरिकरस्थितम् / परमामृतसाराढ्यं कलशं कनकोद्भवम् / अथासुराणां देवानामन्योन्यं कलहो ऽभवत्
tato jagṛhire daityā dhanvantarikarasthitam / paramāmṛtasārāḍhyaṃ kalaśaṃ kanakodbhavam / athāsurāṇāṃ devānāmanyonyaṃ kalaho 'bhavat
तेव्हा दैत्यांनी धन्वंतरीच्या हातात असलेला, परम अमृतसाराने परिपूर्ण, सुवर्णोत्पन्न कलश हिसकावून घेतला. मग देव आणि असुर यांच्यात परस्पर घोर कलह झाला.