Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

Parīkṣit Confronts Kali; Dharma and Bhūmi Lament Kṛṣṇa’s Departure

तत्र तत्रोपश‍ृण्वान: स्वपूर्वेषां महात्मनाम् । प्रगीयमाणं च यश: कृष्णमाहात्म्यसूचकम् ॥ १३ ॥ आत्मानं च परित्रातमश्वत्थाम्नोऽस्त्रतेजस: । स्‍नेहं च वृष्णिपार्थानां तेषां भक्तिं च केशवे ॥ १४ ॥ तेभ्य: परमसन्तुष्ट: प्रीत्युज्जृम्भितलोचन: । महाधनानि वासांसि ददौ हारान् महामना: ॥ १५ ॥

tatra tatropaśṛṇvānaḥ sva-pūrveṣāṁ mahātmanām pragīyamāṇaṁ ca yaśaḥ kṛṣṇa-māhātmya-sūcakam

राजा जिथे जिथे गेले तिथे ते आपल्या महात्मा पूर्वजांची कीर्ती आणि श्रीकृष्णाच्या माहात्म्यसूचक लीलांचे गायन सतत ऐकत. अश्वत्थामाच्या अस्त्रतेजापासून प्रभूंनीच आपले रक्षण केले, तसेच केशवभक्तीमुळे वृष्णि व पार्थांमध्ये महान स्नेह होता—हेही त्यांनी ऐकले. अशा कीर्तनकारांवर राजा अत्यंत संतुष्ट झाला; प्रेमाने डोळे फुलवून त्या महामनाने मौल्यवान हार व वस्त्रे इत्यादी दान केली।

तत्रthere
तत्र:
अधिकरण (देश/Location)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)
तत्रin various places
तत्र:
अधिकरण (Location)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formपुनरुक्त-देशवाचक-अव्यय (repeated; ‘here and there’)
उपशृण्वानःhearing; listening
उपशृण्वानः:
कर्ता (Karta/Subject; parīkṣit implied)
TypeVerb
Rootउप + श्रु (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकाले कृदन्त (present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्तरि
स्व-पूर्वेषाम्of his predecessors
स्व-पूर्वेषाम्:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootस्व (प्रातिपदिक) + पूर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन; तत्पुरुष-समास (स्वस्य पूर्वाः)
महात्मनाम्of the great souls
महात्मनाम्:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootमहात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन
प्रगीयमाणम्being sung
प्रगीयमाणम्:
विशेषण (Qualifier of कर्म)
TypeVerb
Rootप्र + गै (धातु)
Formशानच्-प्रत्ययान्त कर्मणि वर्तमानकाले कृदन्त (present passive participle), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ‘यशः’ इति विशेषण
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
यशःglory; fame
यशः:
कर्म (Object; of hearing)
TypeNoun
Rootयशस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
कृष्ण-माहात्म्य-सूचकम्indicating the greatness of Kṛṣṇa
कृष्ण-माहात्म्य-सूचकम्:
विशेषण (Qualifier of कर्म)
TypeAdjective
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक) + माहात्म्य (प्रातिपदिक) + सूचक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; तत्पुरुष-समास; ‘यशः’ इति विशेषण

Kings and great personalities of the state are presented with welcome addresses. This is a system from time immemorial, and Mahārāja Parīkṣit, since he was one of the well-known emperors of the world, was also presented with addresses of welcome in all parts of the world as he visited those places. The subject matter of those welcome addresses was Kṛṣṇa. Kṛṣṇa means Kṛṣṇa and His eternal devotees, as the king means the king and his confidential associates.