The Six Dvīpas Beyond Jambūdvīpa and the Cosmic Boundary of Lokāloka
जम्बूद्वीपोऽयं यावत्प्रमाणविस्तारस्तावता क्षारोदधिना परिवेष्टितो यथा मेरुर्जम्ब्वाख्येन लवणोदधिरपि ततो द्विगुणविशालेन प्लक्षाख्येन परिक्षिप्तो यथा परिखा बाह्योपवनेन । प्लक्षो जम्बूप्रमाणो द्वीपाख्याकरो हिरण्मय उत्थितो यत्राग्निरुपास्ते सप्तजिह्वस्तस्याधिपति: प्रियव्रतात्मज इध्मजिह्व: स्वं द्वीपं सप्तवर्षाणि विभज्य सप्तवर्षनामभ्य आत्मजेभ्य आकलय्य स्वयमात्मयोगेनोपरराम ॥ २ ॥
jambūdvīpo ’yaṁ yāvat-pramāṇa-vistāras tāvatā kṣārodadhinā pariveṣṭito yathā merur jambv-ākhyena lavaṇodadhir api tato dvi-guṇa-viśālena plakṣākhyena parikṣipto yathā parikhā bāhyopavanena; plakṣo jambū-pramāṇo dvīpākhyākaro hiraṇmaya utthito yatrāgnir upāste sapta-jihvas tasyādhipatiḥ priyavratātmaja idhmajihvaḥ svaṁ dvīpaṁ sapta-varṣāṇi vibhajya sapta-varṣa-nāmabhya ātmajebhya ākalayya svayam ātma-yogenopararāma.
जंबूद्वीप जितका विस्तारलेला आहे, तितक्याच विस्ताराचा क्षारोदधी त्याला सर्व बाजूंनी वेढून आहे. आणि त्या क्षारोदधीभोवती त्याच्या दुप्पट विस्ताराचा प्लक्ष नावाचा द्वीप आहे—जणू किल्ल्याच्या परिखेभोवती बाहेर उपवनासारखे वन. प्लक्षद्वीप जंबूद्वीपाएवढ्याच प्रमाणाचा असून तेथे सुवर्णासारखा तेजस्वी प्लक्षवृक्ष उगवलेला आहे; त्याच्या मुळाशी सात जिह्वांचा अग्नी उपासिला जातो. या द्वीपाचा अधिपती प्रियव्रताचा पुत्र इध्मजिह्व होता. त्याने आपल्या द्वीपाचे सात वर्षांत विभाजन करून, आपल्या सात पुत्रांच्या नावांनी त्या वर्षांची नावे ठेवली, त्यांना विभागून दिले आणि नंतर आत्मयोगाने निवृत्त होऊन भगवद्भक्तीत रमला।
In Canto 5, Chapter 20, the Bhagavatam explains that Jambūdvīpa is surrounded by a salt ocean of equal breadth, and beyond it lies Plakṣa-dvīpa, which is twice as expansive and golden in appearance.
The verse identifies the fire-god as “Saptajihva,” meaning “seven-tongued,” describing Agni’s seven flames/tongues as he is worshiped on Plakṣa-dvīpa.
After responsibly delegating duties, Idhmajihva withdraws through ātma-yoga, teaching that leadership should culminate in detachment and inner spiritual practice rather than lifelong attachment to power.