Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Dvadasha Skandha, Shloka 7

Mārkaṇḍeya Ṛṣi Tested by Indra and Blessed by Nara-Nārāyaṇa

प्राप्तद्विजातिसंस्कारो मार्कण्डेय: पितु: क्रमात् । छन्दांस्यधीत्य धर्मेण तप:स्वाध्यायसंयुत: ॥ ७ ॥ बृहद्‌व्रतधर: शान्तो जटिलो वल्कलाम्बर: । बिभ्रत् कमण्डलुं दण्डमुपवीतं समेखलम् ॥ ८ ॥ कृष्णाजिनं साक्षसूत्रं कुशांश्च नियमर्द्धये । अग्‍न्यर्कगुरुविप्रात्मस्वर्चयन् सन्ध्ययोर्हरिम् ॥ ९ ॥ सायं प्रात: स गुरवे भैक्ष्यमाहृत्य वाग्यत: । बुभुजे गुर्वनुज्ञात: सकृन्नो चेदुपोषित: ॥ १० ॥ एवं तप:स्वाध्यायपरो वर्षाणामयुतायुतम् । आराधयन् हृषीकेशं जिग्ये मृत्युं सुदुर्जयम् ॥ ११ ॥

prāpta-dvijāti-saṁskāro mārkaṇḍeyaḥ pituḥ kramāt chandāṁsy adhītya dharmeṇa tapaḥ-svādhyāya-saṁyutaḥ

पित्याने विधिपूर्वक द्विजाति-संस्कार केल्यावर मार्कंडेयाने क्रमाने वेदमंत्रांचे अध्ययन केले व धर्माने नियम पाळले; तप व स्वाध्याय यांत तत्पर राहून तो आजीवन नैष्ठिक ब्रह्मचारी झाला. तो अत्यंत शांत, जटाधारी व वल्कलवस्त्रधारी होता; कमंडलू, दंड, यज्ञोपवीत व मेखला धारण करी, तसेच नियमवृद्धीसाठी कृष्णाजिन, जपमाळ व कुशगवत बाळगी. संध्याकाळी व सकाळी तो अग्नी, सूर्य, गुरु, ब्राह्मण आणि हृदयस्थ परमात्मा—या रूपांनी हरिची नित्य पूजा करी. सायं-प्रातः भिक्षा आणून मौनाने गुरूला अर्पण करी; गुरूची आज्ञा मिळाल्यास दिवसातून एकदा भोजन, नाहीतर उपवास. अशा रीतीने असंख्य कोटी वर्षे हृषीकेश भगवानांची आराधना करून त्याने अजेय मृत्यूवर विजय मिळवला.

prāpta-dvijāti-saṁskāraḥhaving received the dvijāti-saṁskāra
prāpta-dvijāti-saṁskāraḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootprāpta (कृदन्त) + dvijāti (प्रातिपदिक) + saṁskāra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; उपपद/तत्पुरुष: ‘द्विजाति-सम्स्कारं प्राप्तः’ (having obtained the twice-born initiation)
mārkaṇḍeyaḥMārkaṇḍeya
mārkaṇḍeyaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmārkaṇḍeya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
pituḥof (his) father
pituḥ:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootpitṛ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (Genitive), एकवचन
kramātin due course
kramāt:
Hetu/Apādāna (हेतु/अपादान)
TypeNoun
Rootkrama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (Ablative), एकवचन; अव्ययीभावार्थे (adverbial sense): ‘in due course/according to order’
chandāṁsiVedic meters / Vedas
chandāṁsi:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootchandas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन
adhītyahaving studied
adhītya:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootadhi-√i (धातु) → adhītya (कृदन्त)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्यय; ‘having studied’
dharmeṇaby/according to dharma
dharmeṇa:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootdharma (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; साधन/रीतिवाचक (by righteousness, duly)
tapaḥ-svādhyāya-saṁyutaḥendowed with austerity and self-study
tapaḥ-svādhyāya-saṁyutaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Roottapas (प्रातिपदिक) + svādhyāya (प्रातिपदिक) + saṁyuta (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; द्वन्द्व (तपः+स्वाध्याय) + तत्पुरुष/उपपद: ‘तपःस्वाध्यायाभ्यां संयुतः’ (endowed with austerity and self-study)