Pūtanā-mokṣa — The Witch Pūtanā’s Attempt and Kṛṣṇa’s Deliverance
तां केशबन्धव्यतिषक्तमल्लिकां बृहन्नितम्बस्तनकृच्छ्रमध्यमाम् । सुवाससं कल्पितकर्णभूषण- त्विषोल्लसत्कुन्तलमण्डिताननाम् ॥ ५ ॥ वल्गुस्मितापाङ्गविसर्गवीक्षितै- र्मनो हरन्तीं वनितां व्रजौकसाम् । अमंसताम्भोजकरेण रूपिणीं गोप्य: श्रियं द्रष्टुमिवागतां पतिम् ॥ ६ ॥
tāṁ keśa-bandha-vyatiṣakta-mallikāṁ bṛhan-nitamba-stana-kṛcchra-madhyamām suvāsasaṁ kalpita-karṇa-bhūṣaṇa- tviṣollasat-kuntala-maṇḍitānanām
तिचे नितंब विशाल होते, स्तन पुष्ट होते आणि कंबर बारीक होती. तिने सुंदर वस्त्रे परिधान केली होती आणि केसांत मल्लिका फुलांची माळ होती. तिचे कर्णभूषणे चमकत होती आणि तिच्या सुंदर हास्याने तिने सर्वांचे मन मोहून घेतले होते. गोपींना वाटले की साक्षात लक्ष्मी देवी हातात कमळ घेऊन आपल्या पतीला, श्रीकृष्णाला भेटायला आली आहे.
This verse shows Pūtanā appearing externally beautiful and ornamented, illustrating how harmful intent can be covered by captivating appearances.
Śukadeva describes her alluring form to highlight the contrast between her outward charm and inward malice, setting the scene for how Krishna exposes and defeats deception.
Do not judge only by appearance—cultivate discernment, seek saintly guidance, and evaluate intentions and character before trusting.