Previous Verse

Skanda Purana — Vishnu Khanda, Shloka 29

इति विविधविधानैस्तीर्थयात्रांक्रमेण प्रथितगुणविकासः प्राप्तपुण्योविधाय । हरिमुपहृतभावः पूजयन्सर्वतीर्थं व्रजति परमधाम न्यस्तपापः कथञ्चित्

iti vividhavidhānaistīrthayātrāṃkrameṇa prathitaguṇavikāsaḥ prāptapuṇyovidhāya | harimupahṛtabhāvaḥ pūjayansarvatīrthaṃ vrajati paramadhāma nyastapāpaḥ kathañcit

ഇങ്ങനെ നാനാവിധ വിധാനങ്ങൾ അനുസരിച്ച് ക്രമമായി തീർത്ഥയാത്ര ചെയ്താൽ ഗുണങ്ങളുടെ പ്രസിദ്ധ വികാസം ഉണ്ടായി പുണ്യം ലഭിക്കുന്നു. ഹരിയിലേക്കു ഭാവം സമർപ്പിച്ച് എല്ലാ തീർത്ഥങ്ങളിലും പൂജ ചെയ്തു, പാപം ഉപേക്ഷിച്ച് അവൻ എങ്ങനെയോ പരമധാമത്തെ പ്രാപിക്കുന്നു.

इतिthus
इति:
Sambandha (Discourse marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formसमाप्ति/उद्धरणसूचक अव्यय
विविधविधानैःby various methods
विविधविधानैः:
Karana (Means/करण)
TypeNoun
Rootविविध + विधान (प्रातिपदिक)
Formसमास: कर्मधारय; नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; करणवाचक
तीर्थयात्राक्रमेणin the sequence of pilgrimage
तीर्थयात्राक्रमेण:
Karana (Means/करण)
TypeNoun
Rootतीर्थ + यात्रा + क्रम (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष (तीर्थयात्रायाः क्रमः); पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन
प्रथितगुणविकासःone whose virtues have become manifest and expanded
प्रथितगुणविकासः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रथित + गुण + विकास (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
प्राप्तपुण्यःhaving obtained merit
प्राप्तपुण्यः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्राप्त (धातु √आप्) + पुण्य (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष (प्राप्तं पुण्यं यस्य); कृदन्त (क्त/PPP) 'प्राप्त'; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्तृ-विशेषण
विधायhaving performed
विधाय:
Purva-kriya (Prior action/पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootवि-धा (धातु √धा)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव; पूर्वक्रिया
हरिम्Hari (Vishnu)
हरिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
उपहृतभावःwith devotion offered (to Him)
उपहृतभावः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउप-हृत (धातु √हृ) + भाव (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष (उपहृतो भावो यस्य); कृदन्त (क्त/PPP) 'उपहृत'; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
पूजयन्worshipping
पूजयन्:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeVerb
Rootपूज् (धातु √पूज्)
Formवर्तमान कृदन्त (शतृ/Present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सहक्रिया
सर्वतीर्थम्all sacred places (as one whole)
सर्वतीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व + तीर्थ (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; पूजयन् इति कर्म
व्रजतिgoes, attains
व्रजति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootव्रज् (धातु √व्रज्)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
परमधामthe supreme abode
परमधाम:
Gati/Karma (Goal/कर्म)
TypeNoun
Rootपरम + धाम (प्रातिपदिक)
Formसमास: कर्मधारय; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; गत्यर्थक-क्रियायां लक्ष्य
न्यस्तपापःhaving laid aside sins, sinless
न्यस्तपापः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनि-स्त (धातु √स्था/√स्त?) + पाप (प्रातिपदिक)
Formसमास: तत्पुरुष (न्यस्तं पापं यस्य); कृदन्त (क्त/PPP) 'न्यस्त' (from √न्यस्/नि+अस् 'to place down'); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
कथञ्चित्somehow, in some manner
कथञ्चित्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootकथञ्चित् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक अव्यय (somehow/at any rate)

Unspecified (concluding statement of the Ayodhyāmāhātmya passage)

Tirtha: Ayodhyā tīrtha-krama (collective)

Type: kshetra

Listener: a brāhmaṇa interlocutor (vipra)

Scene: A pilgrim procession moving from one Ayodhyā tīrtha to another in orderly sequence, offering flowers and lamps to Hari at each ford; the final panel shows the pilgrim’s sins falling away as a radiant path opens toward Paramadhāma.

H
Hari
T
Tīrtha

FAQs

Pilgrimage is framed as a structured dharmic path: observance + devotion to Hari + worship at tīrthas culminates in liberation-oriented attainment.

The collective tīrthas of Ayodhyā, approached in an ordered pilgrimage circuit (krameṇa).

Perform tīrtha-yātrā in sequence with prescribed observances and worship Hari at each tīrtha.