Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 164

गिरिजातपसोद्भूतं दावाग्निं परमं महत् । ज्ञात्वा ब्रह्मा जगा माशु क्षीराब्धिं परमाद्भुतम्

girijātapasodbhūtaṃ dāvāgniṃ paramaṃ mahat | jñātvā brahmā jagā māśu kṣīrābdhiṃ paramādbhutam

ഗിരിജയുടെ തപസ്സിൽ നിന്നുയർന്ന ആ പരമ മഹാ ദാവാഗ്നിയെ അറിഞ്ഞ്, ബ്രഹ്മാവ് വേഗത്തിൽ പരമാദ്ഭുതമായ ക്ഷീരസാഗരത്തിലേക്ക് പോയി।

गिरिजाof Girijā (Pārvatī)
गिरिजा:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootगिरिजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, षष्ठी-विभक्तिः (6th/Genitive), एकवचनम्; समासपूर्वपदत्वेन (of Girijā/Parvatī)
तपसःof austerity
तपसः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, षष्ठी-विभक्तिः (6th/Genitive), एकवचनम्
उद्भूतम्arisen from
उद्भूतम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootउद्भूत (भू-धातु with उद्-उपसर्ग; कृदन्त/क्त)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; क्त-प्रत्ययान्तः (arisen/produced)
दावाग्निम्forest-fire
दावाग्निम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदाव + अग्नि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; तत्पुरुष-समासः (दावे अग्निः)
परमम्supreme, intense
परमम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; विशेषणम् (agreeing with दावाग्निम्)
महत्great
महत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; विशेषणम् (agreeing with दावाग्निम्)
ज्ञात्वाhaving known
ज्ञात्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्तः (Absolutive/Gerund), अव्ययम्; 'having known'
ब्रह्माBrahmā
ब्रह्मा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः (1st/Nominative), एकवचनम्
जगामwent
जगाम:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), प्रथमपुरुषः (3rd person), एकवचनम्; परस्मैपदम्
आशुquickly
आशु:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootआशु (अव्यय)
Formअव्ययम्; क्रियाविशेषणम् (adverb: quickly)
क्षीराब्धिम्the ocean of milk
क्षीराब्धिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootक्षीर + अब्धि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; तत्पुरुष-समासः (क्षीरस्य अब्धिः)
परमsupremely
परम:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; विशेषणम् (agreeing with अद्भुतम्)
अद्भुतम्wonderful, marvelous
अद्भुतम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootअद्भुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; विशेषणम् (agreeing with क्षीराब्धिम्)

Lomaharṣaṇa (Sūta) to the sages (deduced)

Tirtha: Kṣīrābdhi (Ocean of Milk)

Type: kshetra

Scene: Brahmā perceives the forest-fire-like blaze born of Girijā’s tapas and hastens across the cosmos to the radiant Ocean of Milk, shimmering white-blue with lotus blooms and celestial beings.

G
Girijā (Pārvatī)
B
Brahmā
K
Kṣīrābdhi (Ocean of Milk)

FAQs

Tapas (austerity) has real cosmic potency; when imbalance arises, the gods seek restoration through divine refuge.

Kṣīrābdhi (the Ocean of Milk) is invoked as a sacred, divine locus where Viṣṇu is approached.

None; it narrates Brahmā’s urgent journey prompted by the power of Pārvatī’s tapas.