एवमस्त्विति तान्यूचुः प्रीत्यर्थं शरजन्मनः । ततो ब्रह्मा स्वयं तत्र रौद्रैर्मंत्रैर्हुताशनम् । गाधिपुत्रादिभिर्विप्रैस्तर्पयामास संयुतः
evamastviti tānyūcuḥ prītyarthaṃ śarajanmanaḥ | tato brahmā svayaṃ tatra raudrairmaṃtrairhutāśanam | gādhiputrādibhirvipraistarpayāmāsa saṃyutaḥ
‘എവമസ്തു’ എന്നു അവർ ശരജന്മനായ ഭഗവാൻ സ്കന്ദനെ പ്രീതിപ്പെടുത്തുവാൻ പറഞ്ഞു. തുടർന്ന് ബ്രഹ്മാവ് സ്വയം അവിടെ രൗദ്രമന്ത്രങ്ങളാൽ ഹുതാശനനെ തൃപ്തിപ്പെടുത്തി, ഗാധിപുത്രാദി വിപ്രന്മാരോടൊപ്പം തർപ്പണം നടത്തി।
Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced)
Tirtha: सर्वतीर्थ-सरस्-तट (प्रतिष्ठा-पूर्वकर्म-स्थल)
Type: kshetra
Scene: ब्रह्मा सरस्तटे वेदिकायां अग्निं प्रज्वाल्य रौद्र-मन्त्रैः आहुतीः ददाति; ऋषयः/विप्राः (गाधिपुत्र-विश्वामित्रादयः) समवेताः; स्कन्द-प्रीत्यर्थं देवाः ‘एवमस्तु’ इति वदन्ति।
Major sacred works are sealed by Vedic-style rites—mantra and fire-offering—uniting devotion with disciplined ritual.
The consecration activity is performed at the same sacred lake-site described in this adhyāya; the verse emphasizes rite, not a named geography.
Agni-tarpaṇa/homa using Rudra-mantras, performed with qualified brāhmaṇas (vipras).