Shloka 19

अद्यमद्भाणनिर्भिन्नैःप्रकीर्णैर्गतचेतनैः ।करोमिवानरैर्युद्धेयत्नावेक्ष्यतलांमहीम् ।।6.96.19।।

adya madbāṇa-nirbhinnaiḥ prakīrṇair gata-cetanaiḥ |

karomi vānarair yuddhe yatnāvīkṣya-talāṁ mahīm ||6.96.19||

ഇന്ന് യുദ്ധത്തിൽ, എന്റെ അമ്പുകൾ കൊണ്ട് തുളച്ചുകീറി ചിതറിക്കിടക്കുന്ന, ജീവൻ വിട്ട വാനരന്മാരാൽ ഞാൻ ഭൂമിയെ അങ്ങനെ മൂടും; നിലം കാണാൻ പോലും പ്രയാസമാകുന്ന വിധം.

अद्यtoday
अद्य:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeIndeclinable
Rootadya (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
मत्-बाण-निर्भिन्नैःsplit open by my arrows
मत्-बाण-निर्भिन्नैः:
करण (Karaṇa)
TypeAdjective
Rootmat (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + bāṇa (प्रातिपदिक) + nir-bhid (धातु) → nirbhinna (कृदन्त)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (करण) बहुवचनम्; विशेषणम् (instrumental plural masculine; qualifying)
प्रकीर्णैःscattered
प्रकीर्णैः:
करण (Karaṇa)
TypeAdjective
Rootpra-kṝ (धातु) → prakīrṇa (कृदन्त)
Formपुंलिङ्गे तृतीया बहुवचनम्; विशेषणम्
गत-चेतनैःlifeless, having lost consciousness
गत-चेतनैः:
करण (Karaṇa)
TypeAdjective
Rootgata (कृदन्त; √gam) + cetanā/cetas (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया बहुवचनम्; विशेषणम्
करोमिI make / I render
करोमि:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Root√kṛ (धातु)
Formलट् (वर्तमान) उत्तमपुरुषः एकवचनम्; परस्मैपदम्
वानरैःby the vanaras
वानरैः:
करण (Karaṇa)
TypeNoun
Rootvānara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया बहुवचनम् (instrumental plural)
युद्धेin battle
युद्धे:
अधिकरण (Adhikaraṇa)
TypeNoun
Rootyuddha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे सप्तमी एकवचनम् (locative singular)
यत्न-आवेक्ष्य-तलाम्whose surface is seen only with effort
यत्न-आवेक्ष्य-तलाम्:
कर्म (Karma)
TypeAdjective
Rootyatna (प्रातिपदिक) + ā-√īkṣ (धातु) → āvekṣya (कृदन्त; तुमुन्/ल्यप्-भाव) + talā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे द्वितीया एकवचनम्; विशेषणम् (accusative singular feminine; qualifying महीम्)
महीम्the earth
महीम्:
कर्म (Karma)
TypeNoun
Rootmahī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे द्वितीया एकवचनम् (accusative singular)

Ravana remained silent for long, thought for a moment and assumed a terrific angry form.

R
Rāvaṇa
V
Vānaras
M
Mahī (earth)

FAQs

It warns against adharma expressed as cruelty and boastful violence; Dharma restrains power with righteousness and compassion, not domination.

Rāvaṇa proclaims his intent to slaughter the Vānara army, describing the battlefield as covered with their bodies.

The verse foregrounds the vice of arrogance and bloodlust; by implication, the epic upholds humility and righteous conduct in war.