Previous Verse
Next Verse

Shloka 30

अयोध्याप्रत्यागमन-सन्देशः

Hanuman Sent Ahead to Ayodhya

क्रोशमात्रेत्वयोध्यायाचशीरकृष्णाजिनम्बरम् ।।6.128.29।।ददर्शभरतंदीनंकृशमाश्रमवासिनम् ।जटिलंमलदिग्धाङ्गंभ्रातृव्यसनकर्शितम् ।।6.128.30 ।फलमूलाशिनंदान्तंतापसंधर्मचारिणम् ।समुन्नतजटाभारंवल्कलाजिनवाससम् ।।6.128.31।।नियतंभावितात्मानंब्रह्मर्षिसमतेजसम् ।पादुकेतेपुरस्कृत्यप्रशासन्तंवसुन्धराम् ।।6.128.32 ।चातुर्वर्णस्यलोकस्यत्रातारंमहतोभयात् ।उपस्थितममात्यैश्चशुचिभिश्चपुरोहितैः ।।6.128.33।।बलमुख्यैश्चयुक्तैश्चकाषायाम्बरदारिभिः ।

taṃ dharmam iva dharmajñaṃ dehavantam ivāparam |

uvāca prāñjalir vākyaṃ hanūmān mārutātmajaḥ ||6.128.35||

ധർമ്മജ്ഞനായ ഭരതനോട്—ധർമ്മം തന്നേ ദേഹധാരിയായി പ്രത്യക്ഷമായതുപോലെ—മാരുതാത്മജൻ ഹനുമാൻ കൈകൂപ്പി ഭക്തിപൂർവ്വം വാക്കുകൾ പറഞ്ഞു.

ददर्शsaw
ददर्श:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलिट् (Perfect/परोक्शभूत), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (singular)
भरतम्Bharata
भरतम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootभरत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (masculine), द्वितीया विभक्ति (Accusative/कर्म), एकवचन (singular)
दीनम्wretched, pitiable
दीनम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदीन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (masculine), द्वितीया विभक्ति (Accusative), एकवचन; विशेषण (qualifier) of "भरतम्"
कृशम्emaciated, thin
कृशम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; विशेषण of "भरतम्"
आश्रमवासिनम्dwelling in the hermitage
आश्रमवासिनम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootआश्रम (प्रातिपदिक) + वासिन् (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (Genitive determinative): आश्रमस्य वासी; पुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; विशेषण of "भरतम्"
जटिलम्with matted hair
जटिलम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootजटिल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; विशेषण of "भरतम्"
मलदिग्धाङ्गम्whose limbs were smeared with dirt
मलदिग्धाङ्गम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमल (प्रातिपदिक) + दिग्ध (कृदन्त; धातु √दिह्) + अङ्ग (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय/तत्पुरुष-प्रायः: मलदिग्धानि अङ्गानि यस्य; पुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; विशेषण of "भरतम्"
भ्रातृव्यसनकर्शितम्worn down by the calamity concerning his brother
भ्रातृव्यसनकर्शितम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootभ्रातृ (प्रातिपदिक) + व्यसन (प्रातिपदिक) + कर्शित (कृदन्त; धातु √कृश्/√कर्श्)
Formतत्पुरुष-समास (determinative): भ्रातृ-व्यसन-कारणेन कर्शितः; पुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; विशेषण of "भरतम्"

' At a distance of two miles from Ayodhya, Hanuman saw Bharata living in a hermitage wearing black skin of antelope, emaciated, piteous, not clean, without any cleaning of the body, affected by the separation from brother living on fruits and roots, subdued practicing austerities, following righteous practices disciplined, soul purified by meditation, like Brahmarshi in brilliance, placing your sandals on ground ruling the earth, all the four divisions free from fear on all sides, protecting the upright, ministers, priests, united with chiefs of army stood there' (reported Hanuman).

H
Hanumān
B
Bharata
M
Māruta (Vāyu)

FAQs

True dharma deserves reverence: Hanumān approaches Bharata with humility because righteousness is to be honored as living authority.

Hanumān formally approaches Bharata and begins speaking, after observing his austere regency.

Hanumān’s vinaya (humility) and discernment—recognizing Bharata’s dharmic stature.