Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

सीताविलापः

Sita’s Lament and Resolve under Threat

मोघो हि धर्मश्चरितो मयायंतथैकपत्नीत्वामिदं निरर्थम्।या त्वां न पश्यामि कृशा विवर्णा हीना त्वया सङ्गमने निराशा।।5.28.13।।

mogho hi dharmaś carito mayāyaṃ tathaikapatnītvam idaṃ nirartham |

yā tvāṃ na paśyāmi kṛśā vivarṇā hīnā tvayā saṅgamane nirāśā ||5.28.13||

സത്യമായി, ഞാൻ അനുഷ്ഠിച്ച ധർമ്മം വ്യർത്ഥമായി; അതുപോലെ ഏകപത്നീവ്രതവും അർത്ഥശൂന്യമായി—കാരണം ഞാൻ നിന്നെ കാണുന്നില്ല. നിന്റെ വിരഹത്തിൽ ഞാൻ ക്ഷീണിച്ച് വർണ്ണം മങ്ങി, സംഗമാശ നഷ്ടപ്പെട്ട് നിരാശയായി.

मोघःvain, fruitless
मोघः:
कर्तृ/विशेष्य-विशेषणभावः (धर्मस्य विशेषणम्)
TypeAdjective
Rootमोघ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः (कर्तरि), एकवचनम्; विशेषणम्
हिindeed, for
हि:
सम्बन्ध/निपात (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपातः (emphatic/causal particle)
धर्मःdharma, righteousness
धर्मः:
कर्तृ (चरितः इत्यस्य कर्ता)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
चरितःpractised, observed
चरितः:
क्रिया/प्रधानकर्म (धर्मः—चरितः)
TypeVerb
Rootचर् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (क्त-प्रत्ययः), पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मणि-प्रयोगे ‘चरितः’ = ‘अनुष्ठितः/आचरितः’
मयाby me
मया:
कर्तृ (करण/एजेन्ट—‘by me’)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्
अयम्this
अयम्:
विशेषण (धर्मस्य निर्देशः)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (धर्मस्य)
तथाlikewise, also
तथा:
क्रियाविशेषण (also/likewise)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्ययम् (क्रियाविशेषणम्/समुच्चयार्थकः)
एकपत्नीत्वम्state of having one wife; fidelity to one spouse
एकपत्नीत्वम्:
कर्तृ (इदम्/एकपत्नीत्वम्—निरर्थम् इत्यस्य विषयः)
TypeNoun
Rootएक (प्रातिपदिक) + पत्नी (प्रातिपदिक) + त्व (तद्धित-प्रत्ययः)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (एकपत्नी-भावः) + तद्धितान्तः (त्वम् = -ness/state)
इदम्this
इदम्:
विशेषण (निर्देशः)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (एकपत्नीत्वस्य)
निरर्थम्meaningless, purposeless
निरर्थम्:
विशेषण/विधेय (meaningless as predicate)
TypeAdjective
Rootनिरर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (एकपत्नीत्वम्/इदम् इत्यस्य)
याI who; she who (relative)
या:
कर्तृ (पश्यामि इत्यस्य कर्ता—‘I (who)’)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; सम्बन्धवाचक-यत् (relative pronoun)
त्वाम्you
त्वाम्:
कर्म (object of seeing)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formमध्यमपुरुष-सर्वनाम, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
not
:
निषेध (negation of verb)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्ययम् (negation particle)
पश्यामिI see
पश्यामि:
क्रिया (seeing)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु; पश्य-आदेशः)
Formलट्-लकारः (वर्तमानकालः), उत्तमपुरुषः, एकवचनम्, परस्मैपदम्
कृशाemaciated, thin
कृशा:
विशेषण (subject-qualifier)
TypeAdjective
Rootकृश (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (या/अहम्)
विवर्णाpale, discoloured
विवर्णा:
विशेषण (subject-qualifier)
TypeAdjective
Rootविवर्ण (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (या/अहम्)
हीनाdeprived, separated
हीना:
विशेषण (या/अहम्—deprived of)
TypeAdjective
Rootहा (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय) / हीन (प्रातिपदिक-रूपेण)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (क्त-प्रत्ययः), स्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘विहीना/वियुक्ता’
त्वयाby you; from you
त्वया:
अपादान/हेतु (separated from you; by you as cause)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formमध्यमपुरुष-सर्वनाम, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्
सङ्गमनेin meeting, in reunion
सङ्गमने:
अधिकरण (in reunion/meeting)
TypeNoun
Rootसङ्गमन (प्रातिपदिक; सम् + गम् धातोः ल्युट्/अन-प्रत्ययेन भाव/क्रियानाम)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; अधिकरणम्
निराशाhopeless, without expectation
निराशा:
विशेषण (subject-qualifier)
TypeAdjective
Rootनिराश (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (या/अहम्)

"This righteousnes practised by me is in vain like my devotion to you, as I am unable to see you. I am a separated, emaciated, pale with no hope of reuniting with you.

S
Sita
R
Rama
D
dharma

FAQs

In the intensity of separation (viraha), Sita laments that righteous conduct and her vow of exclusive devotion feel purposeless if they do not lead to the truthful end of dharma—reunion with Rama and restoration of marital order.

Sita’s words express the ethical tension between inner truth (her lived suffering and honesty about despair) and dharma (steadfast virtue). The Ramayana presents this as a test of righteousness: even when outcomes seem delayed, dharma is to be upheld, and truth is spoken without deception.