Previous Verse
Next Verse

Shloka 6

रावणान्तःपुर-पानभूमि-विचयः

Hanumān’s Survey of Rāvaṇa’s Inner Palace and Banquet Hall

अङ्गनानां सहस्रेण भूषितेन विभूषणैः।।5.11.6।।रूपसल्लापशीलेन युक्तगीतार्थभाषिणा।देशकालाभियुक्तेन युक्तवाक्याभिधायिना।।5.11.7।।रताभिरतसंसुप्तं ददर्श हरियूथपः।

aṅganānāṃ sahasreṇa bhūṣitena vibhūṣaṇaiḥ || 5.11.6 ||

rūpasallāpaśīlena yuktagītārthabhāṣiṇā |

deśakālābhiyuktena yuktavākyābhidhāyinā || 5.11.7 ||

ratābhiratasaṃsuptaṃ dadarśa hariyūthapaḥ |

ഹരിയൂഥപൻ ആയ വാനരനായകൻ ആയിരക്കണക്കിന് സ്ത്രീകളെ കണ്ടു—ആഭരണങ്ങളാൽ അലങ്കരിതരായി, മനോഹര സംഭാഷണത്തിൽ നിപുണരായി, ഗാനങ്ങളുടെ അർത്ഥത്തിൽ പാരംഗതരായി, ദേശകാലോചിതം അറിയുന്നവരായി, യുക്തമായ വാക്കുകൾ പറയുന്നതിൽ പ്രാവീണ്യമുള്ളവരായി—ദീർഘമായ രതിവിഹാരത്തിന് ശേഷം നിദ്രയിൽ ലീനരായി കിടന്നിരുന്നു.

aṅganānāmof women
aṅganānām:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootaṅganā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध), बहुवचन
sahasreṇawith a thousand
sahasreṇa:
Sahakāraka/Karaṇa (सहकारक/करण)
TypeNoun
Rootsahasra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (सह/करण), एकवचन; ‘with a thousand’
bhūṣitenaadorned
bhūṣitena:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootbhūṣita (प्रातिपदिक; √bhūṣ)
Formक्त-प्रत्ययान्त, पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; instrumental qualifier
vibhūṣaṇaiḥwith ornaments
vibhūṣaṇaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootvibhūṣaṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन
rūpa-sallāpa-śīlenaskilled in charming talk/appearance
rūpa-sallāpa-śīlena:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootrūpa (प्रातिपदिक) + sallāpa (प्रातिपदिक) + śīla (प्रातिपदिक)
Formबहुपद-तत्पुरुष (रूपे/रूपेण सह सल्‍लापे शीलम् यस्य); पुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
yukta-gīta-artha-bhāṣiṇāspeaking aptly about the meaning of songs
yukta-gīta-artha-bhāṣiṇā:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootyukta (प्रातिपदिक; √yuj) + gīta (प्रातिपदिक) + artha (प्रातिपदिक) + bhāṣin (प्रातिपदिक; √bhāṣ)
Formतत्पुरुष-समास (युक्तः गीते अर्थे च भाषिणः); पुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
deśa-kāla-abhiyuktenaversed in place and time (propriety)
deśa-kāla-abhiyuktena:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootdeśa (प्रातिपदिक) + kāla (प्रातिपदिक) + abhiyukta (प्रातिपदिक; abhi+√yuj)
Formद्वन्द्व (देशः च कालः) + तत्पुरुष (देशकालयोः अभियुक्तः); क्त-प्रत्ययान्त, पुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
yukta-vākya-abhidhāyināuttering fitting words
yukta-vākya-abhidhāyinā:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootyukta (प्रातिपदिक; √yuj) + vākya (प्रातिपदिक) + abhidhāyin (प्रातिपदिक; abhi+√dhā/√dhāy)
Formतत्पुरुष-समास (युक्तं वाक्यम् अभिधत्ते/अभिधायति इति); पुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
ratābhirata-saṅsuptamasleep after indulgence in pleasure
ratābhirata-saṅsuptam:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootratā (प्रातिपदिक) + abhirata (प्रातिपदिक; abhi+√ram) + saṅsupta (प्रातिपदिक; sam+√svap)
Formतत्पुरुष-समास (रतासु/रत्यां अभिरतः ततः संसुप्तः); क्त-प्रत्ययान्त, पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; object-qualifier
dadarśasaw
dadarśa:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√dṛś (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
hari-yūthapaḥleader of the monkeys
hari-yūthapaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roothari (प्रातिपदिक) + yūthapa (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (हरीणां यूथपः); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

'One has to search a creature among its own species. It is not possible to find a lost woman in the herd of female deer'.

H
Hanuman

FAQs

Dharma here is conveyed by contrast: refinement and accomplishment without restraint can still culminate in heedlessness; Hanuman’s dharma is to remain unaffected and continue his righteous mission.

Hanuman surveys the luxurious inner chambers and observes the sleeping women, noting their adornment and cultured qualities.

Self-control (saṃyama) and moral clarity—Hanuman witnesses sensuality but does not become entangled in it.