Previous Verse
Next Verse

Shloka 4

द्वादशः सर्गः — Kaikeyi’s Boons and Dasaratha’s Moral Collapse

Ayodhya Kanda 12

इति सञ्चिन्त्य तद्राजा नाध्यगच्छत्तदासुखम्।प्रतिलभ्य चिरात्संज्ञां कैकेयीवाक्यताडितः।।2.12.3।।व्यथितो विक्लबश्चैव व्याघ्रीं दृष्ट्वा यथा मृगः।असंवृतायामासीनो जगत्यां दीर्घमुच्छवसन्।।2.12.4।।मण्डले पन्नगो रुद्धो मन्त्रैरिव महाविषः।अहो धिगिति सामर्षो वाचमुक्त्वा नराधिपः।।2.12.5।।मोहमापेदिवान्भूय श्शोकोपहतचेतनः।

iti sañcintya tad rājā nādhyagacchat tadā sukham | pratilabhya cirāt saṃjñāṃ kaikeyīvākya-tāḍitaḥ ||

vyathito viklabaś caiva vyāghrīṃ dṛṣṭvā yathā mṛgaḥ | asaṃvṛtāyām āsīno jagatyāṃ dīrgham ucchvasan ||

maṇḍale pannago ruddho mantrair iva mahāviṣaḥ | aho dhig iti sāmarṣo vācam uktvā narādhipaḥ ||

moham āpedivān bhūyaḥ śokopahata-cetanaḥ |

ഇങ്ങനെ ആലോചിച്ച രാജാവിന് അപ്പോൾ ആശ്വാസം ലഭിച്ചില്ല. കൈകേയിയുടെ വാക്കുകളുടെ പ്രഹരത്തിൽ ഏറെ നേരത്തിനു ശേഷം മാത്രമേ അവൻ ബോധം വീണ്ടെടുക്കുകയുണ്ടായുള്ളു. വ്യഥിതനും വിറച്ചവനും ആയി, കടുവയെ കണ്ട മാൻപോലെ, മറച്ചിടമില്ലാത്ത നിലത്ത് ഇരുന്ന് ദീർഘനിശ്വാസങ്ങൾ വിട്ടു. മന്ത്രങ്ങളാൽ വൃത്തത്തിൽ തടഞ്ഞുവെച്ച മഹാവിഷസർപ്പത്തെപ്പോലെ, നരാധിപൻ കടുത്ത അമർഷത്തോടെ “അഹോ, ധിക്!” എന്നു പറഞ്ഞു; പിന്നെയും ശോകം മനസ്സിനെ മൂടി അവൻ മൂഢാവസ്ഥയിലേക്കു വീണു.

चिरेणafter a long time
चिरेण:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootचिर (प्रातिपदिक)
Formकालवाचक-तृतीया एकवचन (adverbial instrumental: 'after a long time')
तुbut
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/अन्वय-अव्यय (but/indeed)
नृपःthe king
नृपः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
संज्ञाम्consciousness
संज्ञाम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसंज्ञा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्म
प्रतिलभ्यhaving regained
प्रतिलभ्य:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootप्रति-लभ् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभाव-कृदन्त
सुदुःखितःdeeply distressed
सुदुःखितः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + दुःखित (कृदन्त; दुःख प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (very sorrowful)
कैकेयीम्Kaikeyi
कैकेयीम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकैकेयी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्म (person addressed/spoken to)
अब्रवीत्spoke
अब्रवीत्:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलङ् (Imperfect/लङ्), परस्मैपद; प्रथमपुरुष, एकवचन
क्रुद्धःangry
क्रुद्धः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootक्रुध् (धातु)
Formक्रुध्-धातोः क्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण
प्रदहन्burning
प्रदहन्:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootप्र- दह् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमान-कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'burning'
इवas if
इव:
Upamana (उपमान)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमावाचक-अव्यय
चक्षुषाwith (his) eyes
चक्षुषा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootचक्षुस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; करण (with (his) eyes)

The King absorbed in such thoughts did not get solace. He was startled and distressed like a deer beholding a tigress. He had long lost the senses struck by the (ruthless) words of Kaikeyi. He sank down upon the bare floor heaving deep sighs like a venomous serpent lying confined in a circle. 'What a pity' said the king with indignation and with his senses overwhelmed by sorrow fell into a stupor again.

D
Daśaratha
K
Kaikeyī

FAQs

The passage shows how adharma-driven demands can destabilize a ruler’s mind and the moral order of the household and kingdom.

After Kaikeyī’s demands, Daśaratha collapses emotionally—regaining consciousness briefly, then sinking again into grief and stupor.

Daśaratha’s deep attachment and moral shock are highlighted—his conscience recoils at injustice toward Rāma.