Previous Verse
Next Verse

Shloka 67

शततमः सर्गः — Rāma Questions Bharata on Rājadharma

Governance, Counsel, and Public Welfare

नास्तिक्यमनृतं क्रोधं प्रमादं दीर्घसूत्रताम्।अदर्शनं ज्ञानवतामालस्यं पञ्चवृत्तिताम्।।2.100.65।।एकचिन्तनमर्थानामनर्थज्ञैश्च मन्त्रणम्।निश्चितानामनारम्भं मन्त्रस्यापरिरक्षणम्।।2.100.66।।मङ्गलाद्यप्रयोगं च प्रत्युत्थानं च सर्वतः।कच्चित्वं वर्जयस्येतान्राजदोषांश्चतुर्दश।।2.100.67।।

daśapañcacaturvargān saptavargaṃ ca tattvataḥ | aṣṭavargaṃ trivargaṃ ca vidyās tisraś ca rāghava ||

indriyāṇāṃ jayaṃ buddhyā ṣāḍguṇyaṃ daivamānuṣam | kṛtyaṃ viṃśativargaṃ ca tathā prakṛtimaṇḍalam ||

yātrādaṇḍavidhānaṃ ca dviyonī sandhivigrahau | kaccid etān mahāprājña yathāvad anumanyase ||

ഹേ രാഘവാ, മഹാപ്രാജ്ഞനേ! നീ തത്ത്വമായി ഇവയെ യഥാവിധി ഗ്രഹിച്ച് പ്രയോഗിക്കുന്നുവോ—ദശ, പഞ്ച, ചതുര്‍വര്‍ഗങ്ങള്‍; സപ്തവര്‍ഗം, അഷ്ടവര്‍ഗം, ത്രിവര്‍ഗം; വിദ്യയുടെ മൂന്നു ശാഖകള്‍; ബുദ്ധിയാല്‍ ഇന്ദ്രിയജയം; ഷാഡ്ഗുണ്യനീതി; ദൈവ-മാനുഷജന്യ ദുരിതങ്ങള്‍; ‘കൃത്യ’മെന്ന കര്‍ത്തവ്യങ്ങള്‍; വിംശതിവര്‍ഗം; പ്രകൃതിമണ്ഡലവും മണ്ഡലചക്രവും; യാത്രയും ദണ്ഡവിധാനവും; സംധി-വിഗ്രഹം—ശാന്തിയും യുദ്ധവും എന്ന രണ്ടു ഗതികള്‍?

मन्त्रिभिःwith ministers/counsellors
मन्त्रिभिः:
Sahakaraka (सहकारकः)
TypeNoun
Rootमन्त्रिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
त्वम्you
त्वम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा, एकवचन
यथोद्दिष्टैःas prescribed/indicated
यथोद्दिष्टैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootयथा-उद्दिष्ट (कृदन्त-प्रातिपदिक; √दिश् + क्त, उपसर्ग उद्)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण of ‘मन्त्रिभिः’; अव्ययीभाव: यथा (as) + उद्दिष्टैः (indicated)
चतुर्भिःby four
चतुर्भिः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर् (संख्या-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण of ‘मन्त्रिभिः’
त्रिभिःby three
त्रिभिः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि (संख्या-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण of ‘मन्त्रिभिः’
एवindeed; just
एव:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक-अव्यय (emphatic particle)
वाor
वा:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-अव्यय (disjunctive particle)
कच्चित्I trust; is it so that
कच्चित्:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootकच्चित् (अव्यय)
Formप्रश्नार्थक-अव्यय
समस्तैःtogether (with all)
समस्तैः:
Sahakaraka (सहकारकः)
TypeAdjective
Rootसमस्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (with ‘मन्त्रिभिः’ understood)
व्यस्तैःseparately (one by one)
व्यस्तैः:
Sahakaraka (सहकारकः)
TypeAdjective
Rootव्यस्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; विशेषण (with ‘मन्त्रिभिः’ understood)
and
:
Sambandha (सम्बन्धः)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
मन्त्रम्counsel; plan
मन्त्रम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमन्त्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
मन्त्रयसेdeliberate; consult
मन्त्रयसे:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√मन्त्र् (धातु)
Formलट्-लकार, मध्यमपुरुष, एकवचन, आत्मनेपद
मिथःin confidence; privately
मिथः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootमिथः (अव्यय)
Formअव्यय (adverb), ‘mutually/secretly (in confidence)’

I trust you eschew the fourteen faults of kings, like atheism, falsehood, anger, inattention, procrastination, evading the wise, indolence, gratification of all five senses, planning alone in the affairs of the kingdom, consultation with people who are proficient in worthless acts, failure to implement decisious, inability to keep the counsel secret and omission of auspicious practices and setting out against all the enemies at a time.

B
Bharata
R
Rāma
R
Raghu lineage (Rāghava epithet)
S
Sandhi
V
Vigraha
D
Daṇḍa

FAQs

Dharma in governance is informed competence: a ruler must master recognized disciplines of polity, self-control, punishment, diplomacy, and war—so power is exercised responsibly and truthfully.

The speaker tests Bharata’s training in classical statecraft categories—diplomacy, punishment, expeditions, and control of the senses—expected of a king.

Practical wisdom (mahāprājñatā): disciplined intellect applied to ethics, administration, and strategy.