Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

सीतावियोगे रामविलापः

Rama’s Lament in Separation from Sita

राज्यप्रणाशस्स्वजनैर्वियोगः पितुर्विनाशो जननीवियोगः।सर्वाणि मे लक्ष्मण शोकवेगमापूरयन्ति प्रविचिन्तितानि।।।।

rājyapraṇāśaḥ svajanair viyogaḥ pitur vināśo jananīviyogaḥ |

sarvāṇi me lakṣmaṇa śokavegam āpūrayanti pravicintitāni ||

ഹേ ലക്ഷ്മണാ! രാജ്യനാശം, സ്വജനങ്ങളോടുള്ള വേർപാട്, പിതാവിന്റെ അന്ത്യം, മാതാവിൽ നിന്നുള്ള വിരഹം—ഇവയെല്ലാം ഞാൻ ഓർത്തു ചിന്തിക്കുമ്പോൾ, എന്റെ ശോകത്തിന്റെ പ്രചണ്ഡവേഗം മാത്രമേ കൂടുതൽ നിറഞ്ഞുയരുന്നുള്ളൂ.

राज्यप्रणाशःdestruction/loss of the kingdom
राज्यप्रणाशः:
कर्ता (वाक्ये विषयः)
TypeNoun
Rootराज्य (प्रातिपदिक) + प्रणाश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः (कर्तरि/उद्देश्ये), एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (राज्यस्य प्रणाशः) — masculine, nominative singular; genitive tatpurusha
स्वजनैःwith one’s own people/kinsmen
स्वजनैः:
सह/संबन्ध (वियोगस्य सह-निर्देशः)
TypeNoun
Rootस्वजन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया-विभक्तिः (करण/सह), बहुवचनम् — masculine, instrumental plural
वियोगःseparation
वियोगः:
कर्ता (वाक्ये विषयः)
TypeNoun
Rootवियोग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम् — masculine, nominative singular
पितुःof (my) father
पितुः:
सम्बन्ध (विनाशस्य)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, षष्ठी-विभक्तिः (सम्बन्ध), एकवचनम् — masculine, genitive singular
विनाशःdeath/destruction
विनाशः:
कर्ता (वाक्ये विषयः)
TypeNoun
Rootविनाश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम् — masculine, nominative singular
जननीवियोगःseparation from (my) mother
जननीवियोगः:
कर्ता (वाक्ये विषयः)
TypeNoun
Rootजननी (प्रातिपदिक) + वियोग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (जनन्याः वियोगः) — masculine, nominative singular; genitive tatpurusha
सर्वाणिall (these things)
सर्वाणि:
कर्ता (आपूरयन्ति इत्यस्य)
TypeNoun
Rootसर्व (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम् — neuter, nominative plural
मेmy / to me
मे:
सम्बन्ध (शोकवेगस्य/मनसः)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी-विभक्तिः, एकवचनम् (एन्क्लिटिक-रूपम्) — genitive/dative singular enclitic; अत्र षष्ठी (मम) अधिकम्
लक्ष्मणO Lakshmana
लक्ष्मण:
सम्बोधन
TypeNoun
Rootलक्ष्मण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सम्बोधन-विभक्तिः, एकवचनम् — masculine, vocative singular
शोकवेगम्the surge/force of grief
शोकवेगम्:
कर्म (आपूरयन्ति)
TypeNoun
Rootशोक (प्रातिपदिक) + वेग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः (कर्म), एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (शोकस्य वेगः) — masculine, accusative singular; genitive tatpurusha
आपूरयन्तिfill, overwhelm
आपूरयन्ति:
क्रिया
TypeVerb
Rootआ + √पॄ (धातु) (पूरणे)
Formलट्-लकारः (वर्तमानकालः), प्रथम-पुरुषः, बहुवचनम्, परस्मैपदम् — present indicative, 3rd person plural, parasmaipada
प्रविचिन्तितानिthought over, reflected upon
प्रविचिन्तितानि:
विशेषण (कर्तृपदस्य)
TypeAdjective
Rootप्र + वि + √चिन्त् (धातु) (चिन्तने) + क्त (कृदन्त-प्रत्ययः)
Formभूतकर्मणि क्त-प्रत्ययान्तं कृदन्तम्; नपुंसकलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम् — past passive participle; neuter, nominative plural; सर्वाणि इत्यस्य विशेषणम्

In the past I had certainly done some sinful deeds I often liked the consequences of which have descended on me now as I am experiencing one sorrow after another.

R
Rama
L
Lakshmana
K
Kingdom (rājya)
F
Father (Dasharatha)
M
Mother (Kaushalya)

FAQs

The verse highlights the weight of familial and royal duties: when dharma-bound relationships are disrupted (kingdom, parents, kin), the moral person feels that rupture deeply. Dharma is shown as relational responsibility, not mere personal comfort.

Rama, already distressed by Sita’s loss, recalls earlier losses from exile—kingdom and family separations—compounding his present anguish.

Filial devotion and loyalty to kin—Rama’s grief is intensified because he values these dharmic bonds.