HomeRamayanaAranya KandaSarga 6Shloka 13
Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

षष्ठस्सर्गः — तपस्विरक्षणे राजधर्मोपदेशः

Sarga 6: The Sages’ Appeal and Instruction on Royal Duty

युञ्जानस्स्वानिव प्राणान्प्राणैरिष्टान्सुतानिव।नित्ययुक्तस्सदा रक्षन्सर्वान्विषयवासिनः।।3.6.12।।प्राप्नोति शाश्वतीं राम कीर्तिं स बहुवार्षिकीम्।ब्रह्मणस्स्थानमासाद्य तत्र चापि महीयते।।3.6.13।।

yuñjānas svān iva prāṇān prāṇair iṣṭān sutān iva |

nityayuktaḥ sadā rakṣan sarvān viṣayavāsinaḥ ||

prāpnoti śāśvatīṃ rāma kīrtiṃ sa bahuvārṣikīm |

brahmaṇaḥ sthānam āsādya tatra cāpi mahīyate ||

ഹേ രാമാ! എപ്പോഴും സ്ഥിരനിഷ്ഠനായി, പ്രാണത്തേക്കാൾ പ്രിയമായ സ്വന്തം പുത്രന്മാരെപ്പോലെ രാജ്യത്തിലെ എല്ലാവരെയും കരുതി നിരന്തരം സംരക്ഷിക്കുന്ന ഭരണാധികാരി ദീർഘകാലം നിലനിൽക്കുന്ന കീർത്തി നേടുന്നു; ബ്രഹ്മലോകം പ്രാപിച്ച് അവിടെയും ആദരിക്കപ്പെടുന്നു.

यत्whatever
यत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; सम्बन्धक (relative)
करोतिdoes / performs
करोति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√कृ (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
परम्supreme
परम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (धर्मम् इति)
धर्मम्dharma / righteous act
धर्मम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
मुनिःsage
मुनिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
मूलफलाशनःeating roots and fruits
मूलफलाशनः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमूल-फल-आशन (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास: मूल + फल + आशन (‘eating roots and fruits’), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (मुनिः इति)
तत्रtherein
तत्र:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेश-अव्यय (adverb)
राज्ञःof the king
राज्ञः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
चतुर्भागःa fourth share
चतुर्भागः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootचतुर्भाग (प्रातिपदिक)
Formद्विगु-समास: चतुर् + भाग, पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘one-fourth share’
प्रजाःthe people
प्रजाः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootप्रजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
धर्मेणby dharma
धर्मेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; करण (means): ‘by righteousness’
रक्षितःprotected
रक्षितः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√रक्ष् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘(king) who has protected’ / ‘when protected’ (contextual)

O Rama, whoever protects the inhabitants of his kingdom at all times like his own son who he loves more than his own life will attain the world of Brahma and remain there for long years and will achieve prosperity thereafter.

R
Rāma
B
Brahmā (Brahmaṇaḥ)

FAQs

The verse defines the highest rāja-dharma as protective care rooted in parental compassion; such protection generates both worldly reputation and spiritual merit.

Sages instruct Rāma on the fruits of righteous protection, reinforcing why a dharmic ruler must shield vulnerable communities from violence.

Compassionate guardianship—seeing subjects as one’s own children and acting with constant discipline.