Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 58

Sṛṣṭi-pralaya-kathana: Mahābhūta-guṇāḥ, Vṛkṣa-indriya-vādaḥ, Prāṇa-vāyu-vyavasthā

भरद्वाज उवाच । य एते धातवः पंच रक्ष्या यानसृजत्प्रभुः । आवृता यैरिमे लोका महाभूताभिसंज्ञितैः ॥ ५८ ॥

bharadvāja uvāca | ya ete dhātavaḥ paṃca rakṣyā yānasṛjatprabhuḥ | āvṛtā yairime lokā mahābhūtābhisaṃjñitaiḥ || 58 ||

ഭരദ്വാജൻ പറഞ്ഞു—പ്രഭു സൃഷ്ടിച്ചും സംരക്ഷിക്കപ്പെടേണ്ടതുമായ ആ അഞ്ചു ധാതുക്കൾ ഏവ? ‘മഹാഭൂത’ങ്ങളെന്നു വിളിക്കപ്പെടുന്ന അവയാൽ ഈ ലോകങ്ങൾ എല്ലാം വ്യാപിച്ചു മൂടപ്പെട്ടിരിക്കുന്നു?

भरद्वाजःBharadvāja
भरद्वाजः:
Karta (कर्ता/वक्ता)
TypeNoun
Rootभरद्वाज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular)
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद
येwhich/that (those who/which)
ये:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), बहुवचन (Plural)
एतेthese
एते:
Viśeṣya (विशेष्य)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), बहुवचन (Plural)
धातवःelements/constituents
धातवः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootधातु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), बहुवचन (Plural)
पञ्चfive
पञ्च:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपञ्चन् (संख्या-प्रातिपदिक)
Formसंख्यावाचक (numeral), अव्ययवत् प्रयोगः; धातवः इति विशेषणम्
रक्ष्याःto be protected/guarded
रक्ष्याः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootरक्ष्य (कृदन्त-प्रातिपदिक; √रक्ष्)
Formभविष्यत्कर्तव्यतार्थक-प्रत्यय (gerundive/तव्यत्-भाव), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; धातवः इति विशेषणम्
यान्whom/which (those)
यान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), बहुवचन (Plural)
असृजत्created
असृजत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootसृज् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/past), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद
प्रभुःthe Lord
प्रभुः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रभु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular)
आवृताःcovered/enveloped
आवृताः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootआ-√वृ (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि क्त-प्रत्यय (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; लोका इति विशेषणम्
यैःby which
यैः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), बहुवचन (Plural)
इमेthese
इमे:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), बहुवचन (Plural)
लोकाःworlds
लोकाः:
Karta (कर्ता/विषय)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), बहुवचन (Plural)
महाभूताभिसंज्ञितैःby those called ‘great elements’
महाभूताभिसंज्ञितैः:
Karaṇa (करण)
TypeAdjective
Rootमहाभूत + अभिसंज्ञित (कृदन्त-प्रातिपदिक; अभि-√सम्-ज्ञा)
Formसमासः: महाभूत-इति तत्पुरुष (कर्मधारयवत् ‘महानि भूतानि’), तेन सह ‘अभिसंज्ञित’ (नामित/called) इति; पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), बहुवचन; यैः इत्यस्य विशेषणम्

Bharadvāja

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

B
Bharadvāja
P
Prabhu (Lord)

FAQs

It frames a tattva-inquiry: understanding the five mahābhūtas that pervade all worlds is presented as foundational knowledge for mokṣa-oriented discernment (viveka) between the material constituents and the Lord who creates them.

By distinguishing the created elements from the Creator (Prabhu), the verse supports bhakti’s theistic focus: devotion is directed to the Lord beyond the mahābhūtas, while the elements are understood as His manifested order.

The verse is more philosophical than technical; it mainly supports clear definition (nirvacana) of categories—useful for disciplined study and teaching—rather than a specific Vedāṅga practice like ritual procedure or astrology.