Previous Verse
Next Verse

Shloka 81

Aśauca-vidhi — Rules of Birth/Death Impurity, Sapinda Circles, and Śrāddha Sequence

द्वितीये ऽहनि कर्तव्यं क्षुरकर्म सबान्धवैः / चतुर्थे बान्धवैः सर्वैरस्थनां संचयनं भवेत् / पूर्वं तु भोजयेद् विप्रानयुग्मान् श्रद्धया शुचीन्

dvitīye 'hani kartavyaṃ kṣurakarma sabāndhavaiḥ / caturthe bāndhavaiḥ sarvairasthanāṃ saṃcayanaṃ bhavet / pūrvaṃ tu bhojayed viprānayugmān śraddhayā śucīn

രണ്ടാം ദിവസം ബന്ധുക്കളോടൊപ്പം ക്ഷൗരകർമ്മം (മുണ്ഡനം) ചെയ്യണം. നാലാം ദിവസം എല്ലാ ബന്ധുക്കളും ചേർന്ന് അസ്ഥിസഞ്ചയം നടത്തണം. എന്നാൽ ആദ്യം ശ്രദ്ധയോടും ശുചിത്വത്തോടും കൂടി ഒറ്റസംഖ്യയിൽ ശുദ്ധ ബ്രാഹ്മണരെ ഭോജനിപ്പിക്കണം.

द्वितीयेon the second (day)
द्वितीये:
अधिकरण (अधिकरणम्)
TypeAdjective
Rootद्वितीय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे/नपुंसकलिङ्गे, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; क्रमवाचक-विशेषणम् (ordinal adjective)
अहनिon the day
अहनि:
अधिकरण (अधिकरणम्)
TypeNoun
Rootअहन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन
कर्तव्यम्should be done
कर्तव्यम्:
विधेय (प्रवृत्तिनिमित्त/कर्तव्यता)
TypeAdjective
Rootकृ (धातु) + तव्यत् (कृत्-प्रत्यय)
Formतव्यत्-कृदन्त (gerundive/obligatory), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विधेय-विशेषणम्
क्षुरकर्मrazor-rite (shaving act)
क्षुरकर्म:
कर्म (कर्म)
TypeNoun
Rootक्षुर (प्रातिपदिक) + कर्मन् (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (क्षुरस्य कर्म), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन
स-बान्धवैःtogether with relatives
स-बान्धवैः:
सहकारक (सह/साकम्)
TypeNoun
Rootस (अव्यय-उपसर्गार्थ) + बान्धव (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास (सह बान्धवैः), पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
चतुर्थेon the fourth (day)
चतुर्थे:
अधिकरण (अधिकरणम्)
TypeAdjective
Rootचतुर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, सप्तमी (7th), एकवचन; क्रमवाचक-विशेषणम्
बान्धवैःby/with relatives
बान्धवैः:
करण/सहकारक (करणम्/सह)
TypeNoun
Rootबान्धव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
सर्वैःall
सर्वैः:
विशेषण (सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; विशेषणम् (qualifier of बान्धवैः)
अस्थ्नाम्of the bones
अस्थ्नाम्:
सम्बन्ध (षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्थि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/षष्ठी), बहुवचन
संचयनम्collection (gathering)
संचयनम्:
कर्म (कर्म)
TypeNoun
Rootसम् + चि (धातु) + ल्युट् (कृत्)
Formल्युट्-प्रत्ययान्त-भाववाचक-नाम (action noun), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
भवेत्should be / should occur
भवेत्:
क्रिया (आख्यात)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
पूर्वम्before/first
पूर्वम्:
क्रियाविशेषण (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootपूर्व (प्रातिपदिक)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
तुbut/indeed
तु:
सम्बन्ध (निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle, contrast/emphasis)
भोजयेत्should feed
भोजयेत्:
क्रिया (आख्यात)
TypeVerb
Rootभुज् (धातु) णिच् (causative)
Formणिजन्त (causative) + विधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
विप्रान्Brahmins
विप्रान्:
कर्म (कर्म)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन
अयुग्मान्in odd number (not paired)
अयुग्मान्:
विशेषण (सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootअ- (नञ्) + युग्म (प्रातिपदिक)
Formनञ्-समास/उपसर्गयुक्त-विशेषण, पुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन; विप्रान् इति विशेष्यस्य विशेषणम्
श्रद्धयाwith faith
श्रद्धया:
करण (करणम्)
TypeNoun
Rootश्रद्धा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन
शुचीन्pure
शुचीन्:
विशेषण (सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन; विप्रान् इति विशेष्यस्य विशेषणम्

Sūta (narrator) conveying traditional dharma-vidhi to the sages

Primary Rasa: karuna

Secondary Rasa: shanta

B
Brāhmaṇas (viprāḥ)
R
Relatives (bāndhavāḥ)
A
Antyeṣṭi (funeral rites)
A
Asthi-saṃcayana (bone collection)

FAQs

This verse does not directly define Ātman; it teaches dharma in the form of antyeṣṭi observances, emphasizing śraddhā (faith) and śauca (purity) as supports for righteous living within the Vedic worldview.

No explicit yoga technique is taught here; the practice is karma-yoga in a dharmic sense—performing obligatory rites with inner faith and purity, which the Kurma Purana treats as a supportive discipline alongside higher teachings like Pāśupata-oriented devotion and contemplation found elsewhere.

This verse is ritual-instructional and does not mention Śiva or Viṣṇu directly; its placement in the Purāṇa reflects the broader synthesis where disciplined dharma (rites, purity, charity) is upheld as compatible with both Śaiva and Vaiṣṇava paths.