Next Verse

Shloka 1

Durjaya, Urvaśī, and the Expiation at Vārāṇasī

Genealogy and Sin-Removal through Viśveśvara

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे एकविशो ऽध्यायः सूत उवाच जयध्वजस्य पुत्रो ऽभूत् तालाजङ्घ इति स्मृतः / शतपुत्रास्तु तस्यासन् तालजङ्घाः प्रकीर्तिताः

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge ekaviśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca jayadhvajasya putro 'bhūt tālājaṅgha iti smṛtaḥ / śataputrāstu tasyāsan tālajaṅghāḥ prakīrtitāḥ

ഇങ്ങനെ ശ്രീകൂർമപുരാണത്തിലെ ഷട്സാഹസ്ത്രീ സംഹിതയുടെ പൂർവവിഭാഗത്തിൽ ഇരുപത്തൊന്നാം അധ്യായം സമാപിച്ചു. സൂതൻ പറഞ്ഞു—ജയധ്വജന് താലജങ്ഘൻ എന്നു സ്മരിക്കപ്പെടുന്ന പുത്രൻ ഉണ്ടായി; അവന് നൂറു പുത്രന്മാർ ഉണ്ടായിരുന്നു, അവർ താലജങ്ഘർ എന്നു പ്രസിദ്ധർ।

इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/वाक्यसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; वाक्यसमाप्तिसूचक/उद्धरणसूचक (quotative particle)
श्रीकूर्मपुराणेin the revered Kurma Purana
श्रीकूर्मपुराणे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + कूर्मपुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; कर्मधारयः—श्रीमत् कूर्मपुराणम्
षट्साहस्त्र्याम्in the (section) of six thousand (verses)
षट्साहस्त्र्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootषट् (संख्या-प्रातिपदिक) + साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; द्विगुसमासः—षट्सहस्रसंख्यका (six-thousand)
संहितायाम्in the compendium (saṃhitā)
संहितायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
पूर्वविभागेin the former section
पूर्वविभागे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्व (प्रातिपदिक) + विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुषभावः—पूर्वः विभागः
एकविशःtwenty-first
एकविशः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootएकविंश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; संख्याविशेषण (ordinal: 21st)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
सूतःSūta
सूतः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
जयध्वजस्यof Jayadhvaja
जयध्वजस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootजयध्वज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
पुत्रःson
पुत्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
अभूत्was, came to be
अभूत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलुङ् (Aorist), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
तालाजङ्घःTālājaṅgha (proper name)
तालाजङ्घः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootताल (प्रातिपदिक) + जङ्घ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; नामधेय; कर्मधारयः (ताल-इव जङ्घा यस्य/तालजङ्घ)
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/वाक्यसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरणसूचक
स्मृतःis remembered/called
स्मृतः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootस्मृ (धातु)
Formक्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मणि प्रयोगे ‘called/known’
शतपुत्राःhaving a hundred sons / hundred sons
शतपुत्राः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootशत (संख्या-प्रातिपदिक) + पुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; द्विगु—शतं पुत्रा येषाम्
तुindeed, and
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधसूचक (particle: but/indeed)
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
आसन्were
आसन्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलङ् (Imperfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन
तालजङ्घाःTālajaṅghas (descendants/clan)
तालजङ्घाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतालजङ्घ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; जातिनाम/वंशनाम
प्रकीर्तिताःare proclaimed/celebrated
प्रकीर्तिताः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र+कीर्त् (धातु)
Formक्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्मणि—‘are proclaimed’

Sūta

Primary Rasa: shanta

S
Sūta
J
Jayadhvaja
T
Tālajaṅgha
T
Tālajaṅgha lineage (Tālajaṅghas)

FAQs

This verse is genealogical rather than metaphysical; it does not directly discuss Ātman. In the Kurma Purāṇa’s broader frame, such lineages situate dharma in history, preparing the ground where later teachings (including the Upari-bhāga’s Īśvara-gītā) articulate the Self and Lordship.

No specific yoga practice is taught in this verse. It functions as Purāṇic historiography (vaṃśānucarita), while the text’s yoga teachings—often linked with Pāśupata and devotion—appear in other sections, especially the Upari-bhāga.

It does not address Śiva–Viṣṇu theology directly. Indirectly, it reflects the Purāṇic method: establishing dynastic and dharmic context in the Pūrva-bhāga, alongside which the Kurma Purāṇa elsewhere presents a synthesis of Śaiva and Vaiṣṇava devotion.