Next Verse

Shloka 1

Ikṣvāku-vaṃśa (Genealogy) culminating in Rāma; Setu-liṅga Māhātmya; Continuation through Kuśa and Lava

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे एकोनविशो ऽध्यायः सूत उवाच त्रिधन्वा राजपुत्रस्तु धर्मेणापालयन्महीम् / तस्य पुत्रो ऽभवद् विद्वांस्त्रय्यारुण इति स्मृतः

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge ekonaviśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca tridhanvā rājaputrastu dharmeṇāpālayanmahīm / tasya putro 'bhavad vidvāṃstrayyāruṇa iti smṛtaḥ

ഇങ്ങനെ ശ്രീകൂർമപുരാണത്തിലെ ഷട്സാഹസ്ത്രീ സംഹിതയുടെ പൂർവവിഭാഗത്തിൽ ഏകോനവിംശ അധ്യായം സമാപ്തം. സൂതൻ പറഞ്ഞു—രാജകുമാരൻ ത്രിധന്വാ ധർമ്മപ്രകാരം ഭൂമിയെ പരിപാലിച്ചു; അവന്റെ പുത്രൻ പണ്ഡിതനായി ‘ത്രയ്യാരുണ’ എന്നു പ്രസിദ്ധനായി।

इतिthus
इति:
Sambandha/Avyaya (सम्बन्ध/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/समाप्ति-निपात (quotative/end marker)
श्रीकूर्मपुराणेin the Śrī Kūrma Purāṇa
श्रीकूर्मपुराणे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री-कूर्म-पुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; समासः (श्रीयुक्तं कूर्मपुराणम्)
षट्साहस्त्र्याम्in the ‘six-thousand’ (section)
षट्साहस्त्र्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootषट्-साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; द्विगु-समास (षट् सहस्राणि यस्याः)
संहितायाम्in the Saṃhitā
संहितायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
पूर्वविभागेin the earlier section
पूर्वविभागे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्व-विभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष-भाव (पूर्वः विभागः)
एकोनविशःnineteenth
एकोनविशः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootएक-ऊन-विश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; संख्यावाचक (19th)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सूतःSūta
सूतः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
त्रिधन्वाTridhanvā
त्रिधन्वा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootत्रिधन्वन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नाम
राजपुत्रःthe king’s son/prince
राजपुत्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootराज-पुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (राज्ञः पुत्रः)
तुindeed/but
तु:
Sambandha/Avyaya (सम्बन्ध/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (particle; contrast/emphasis)
धर्मेणby righteousness/according to dharma
धर्मेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental/करण), एकवचन
अपालयत्protected/ruled
अपालयत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootपा (धातु)
Formलङ् (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद; causative sense via prefix आ- (आ+पालयत्)
महीम्the earth
महीम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमही (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; सर्वनाम
पुत्रःson
पुत्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अभवत्was/became
अभवत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलङ् (Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
विद्वान्learned/wise
विद्वान्:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootविद्वस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्तवत्-प्रत्ययान्त (possessive participle) from विद् ‘to know’
त्रय्यारुणःTray(y)āruṇa (name)
त्रय्यारुणः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootत्रय्य्-आरुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नाम; समासः (त्रय्याः आरुणः)
इतिthus
इति:
Sambandha/Avyaya (सम्बन्ध/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; इति-प्रयोग (quotative)
स्मृतःwas known/remembered
स्मृतः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootस्मृ (धातु)
Formक्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मणि (is remembered/called)

Sūta

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: vira

S
Sūta
T
Tridhanvā
T
Trayyāruṇa
K
Kūrma Purāṇa
Ṣaṭsāhasrī Saṃhitā
P
Pūrvabhāga

FAQs

It does not directly teach ātman-doctrine; it frames a dharmic-historical setting where righteous rule (dharma) is presented as the foundation for higher spiritual pursuits later taught in the Purāṇa.

No explicit yoga practice is stated; the verse emphasizes rajadharma—governing by dharma—which in the Kurma Purāṇa functions as the ethical groundwork supportive of later yogic and Pāśupata-oriented teachings.

The verse is genealogical and does not mention Śiva or Viṣṇu directly; its contribution is indirect—establishing dharma as a shared purāṇic principle that underlies the text’s broader Śaiva-Vaiṣṇava synthesis.