Previous Verse
Next Verse

Shloka 39

Soma Pacifies the Pracetās; Dakṣa’s Haṁsa-guhya Prayers; Hari Grants Creative Power

श्रीशुक उवाच इति स्तुत: संस्तुवत: स तस्मिन्नघमर्षणे । प्रादुरासीत्कुरुश्रेष्ठ भगवान् भक्तवत्सल: ॥ ३५ ॥ कृतपाद: सुपर्णांसे प्रलम्बाष्टमहाभुज: । चक्रशङ्खासिचर्मेषुधनु:पाशगदाधर: ॥ ३६ ॥ पीतवासा घनश्याम: प्रसन्नवदनेक्षण: । वनमालानिवीताङ्गो लसच्छ्रीवत्सकौस्तुभ: ॥ ३७ ॥ महाकिरीटकटक: स्फुरन्मकरकुण्डल: । काञ्‍च्यङ्गुलीयवलयनूपुराङ्गदभूषित: ॥ ३८ ॥ त्रैलोक्यमोहनं रूपं बिभ्रत् त्रिभुवनेश्वर: । वृतो नारदनन्दाद्यै: पार्षदै: सुरयूथपै: । स्तूयमानोऽनुगायद्भ‍ि: सिद्धगन्धर्वचारणै: ॥ ३९ ॥

śrī-śuka uvāca iti stutaḥ saṁstuvataḥ sa tasminn aghamarṣaṇe prādurāsīt kuru-śreṣṭha bhagavān bhakta-vatsalaḥ

ശ്രീശുകദേവ ഗോസ്വാമി പറഞ്ഞു—ദക്ഷൻ അർപ്പിച്ച സ്തുതികളാൽ അത്യന്തം പ്രസന്നനായ ഭക്തവത്സലനായ ഭഗവാൻ ഹരി അഘമർഷണ തീർത്ഥത്തിൽ പ്രത്യക്ഷനായി. ഗരുഡന്റെ ഭുജങ്ങളിൽ അവന്റെ കമലപാദങ്ങൾ വിശ്രമിച്ചു; എട്ട് ദീർഘവും ബലവാനും മനോഹരവുമായ ഭുജങ്ങളാൽ അവൻ ദീപ്തനായി. അവന്റെ കൈകളിൽ ചക്രം, ശംഖം, ഖഡ്ഗം, കവചം, ബാണം, ധനുസ്സ്, പാശം, ഗദ എന്നിവ ഓരോന്നായി പ്രകാശിച്ചു. പീതാംബരം ധരിച്ച് ഘനശ്യാമനായി, പ്രസന്നമുഖനയനങ്ങളോടെ, വനമാലയാൽ അലങ്കരിക്കപ്പെട്ട്; വക്ഷസ്ഥലത്തിൽ ശ്രീവത്സചിഹ്നവും കൗസ്തുഭമണിയും തിളങ്ങി. മഹാകിരീടം, മകരാകൃതിയിലുള്ള കുണ്ഡലങ്ങൾ, കട്ടിബന്ധം, കങ്കണങ്ങൾ, മോതിരങ്ങൾ, നൂപുരങ്ങൾ, ഭുജാഭരണങ്ങൾ എന്നിവയാൽ സജ്ജനായി, ത്രിലോകമോഹന പുരുഷോത്തമരൂപം ധരിച്ചു. നാരദൻ, നന്ദൻ മുതലായ ഭക്തരും ഇന്ദ്രപ്രമുഖ ദേവഗണങ്ങളും സിദ്ധ-ഗന്ധർവ-ചാരണരും ചുറ്റിനിന്ന് നിരന്തരം സ്തുതി-ഗാനങ്ങളാൽ അവനെ ആരാധിച്ചു.

त्रैलोक्यof the three worlds
त्रैलोक्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootत्रि + लोक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-तत्पुरुषार्थे समासाङ्ग (Dvigu), अव्ययवत्-पूर्वपद; समास-प्रातिपदिकम्
मोहनम्bewitching, enchanting
मोहनम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमोहन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषणम्
रूपम्form
रूपम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootरूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन
बिभ्रत्bearing
बिभ्रत्:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootभृ (धातु)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्त कृदन्त (Present active participle), परस्मैपदी; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्तरि
त्रिभुवनof the three worlds
त्रिभुवन:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootत्रि + भुवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-तत्पुरुषार्थे समासाङ्ग (Dvigu); समास-प्रातिपदिकम्
ईश्वरःthe Lord
ईश्वरः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootईश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन
वृतःsurrounded
वृतः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootवृ (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘वृ’ = आवरणे/वरणे; भावे/कर्मणि प्रयोगः—‘surrounded’
नारदNārada
नारद:
Sahakari (सहकारी)
TypeNoun
Rootनारद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रातिपदिक (समासाङ्ग)
नन्दNanda (etc.)
नन्द:
Sahakari (सहकारी)
TypeNoun
Rootनन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रातिपदिक (समासाङ्ग)
आद्यैःwith (them) beginning with / and others
आद्यैः:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootआदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), बहुवचन; ‘आदि’ = ‘and others’ (आद्य)
पार्षदैःby attendants
पार्षदैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootपार्षद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
सुरof the gods
सुर:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रातिपदिक (समासाङ्ग)
यूथपैःby leaders of groups
यूथपैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootयूथप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
स्तूयमानःbeing praised
स्तूयमानः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootस्तु (धातु)
Formवर्तमानकाले कर्मणि शानच्-प्रत्ययान्त कृदन्त (present passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अनुगायद्भिःby those singing along (in praise)
अनुगायद्भिः:
Karana (करण)
TypeVerb
Rootअनु + गै (धातु)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्त कृदन्त (present active participle), पुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘अनु’ उपसर्गः
सिद्धSiddhas
सिद्ध:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसिद्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रातिपदिक (समासाङ्ग)
गन्धर्वGandharvas
गन्धर्व:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootगन्धर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रातिपदिक (समासाङ्ग)
चारणैःby Cāraṇas
चारणैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootचारण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
B
Bhagavān (the Supreme Lord)
N
Nārada
N
Nanda
S
Siddhas
G
Gandharvas
C
Cāraṇas
S
Sura-yūthapas (leaders of the demigods)

FAQs

This verse says the Supreme Lord manifests a form so spiritually beautiful and attractive that it captivates all the three worlds, and that form is praised and sung by exalted celestial beings.

Śukadeva describes the Lord’s appearance as accompanied by His prominent devotees and associates; Nārada is highlighted as a foremost devotee and divine sage who leads glorification of Bhagavān.

The verse models that sincere praise and singing of the Lord’s names and qualities centers the mind on the divine, strengthens devotion, and invites a deeper experience of God’s presence.