Previous Verse
Next Verse

Shloka 19

Bhāgavatam Mahimā — The Glory, Measure, Transmission, and Gift of Śrīmad-Bhāgavatam

कस्मै येन विभासितोऽयमतुलो ज्ञानप्रदीप: पुरा तद्रूपेण च नारदाय मुनये कृष्णाय तद्रूपिणा । योगीन्द्राय तदात्मनाथ भगवद्राताय कारुण्यत- स्तच्छुद्धं विमलं विशोकममृतं सत्यं परं धीमहि ॥ १९ ॥

kasmai yena vibhāsito ’yam atulo jñāna-pradīpaḥ purā tad-rūpeṇa ca nāradāya munaye kṛṣṇāya tad-rūpiṇā yogīndrāya tad-ātmanātha bhagavad-rātāya kāruṇyatas tac chuddhaṁ vimalaṁ viśokam amṛtaṁ satyaṁ paraṁ dhīmahi

ആദിയിൽ സ്വയം ബ്രഹ്മാവിന് ഈ അതുല്യ ജ്ഞാനപ്രദീപം പ്രകാശിപ്പിച്ചവനും, അതേ സ്വരൂപത്തിൽ നാരദ മുനിക്കു, കൃഷ്ണദ്വൈപായന വ്യാസനു, യോഗീന്ദ്ര ശുകദേവനു, പിന്നെ കരുണയാൽ ഭഗവദ്രാത (പരീക്ഷിത്) രാജാവിനു പ്രസംഗിക്കപ്പെട്ടവനും ആയ—ആ ശുദ്ധവും വിമലവും ശോകരഹിതവും അമൃതസ്വരൂപവുമായ പരമസത്യത്തെ ഞാൻ ധ്യാനിക്കുന്നു.

कस्मैto whom?
कस्मै:
सम्प्रदान (Sampradāna/Dative)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th/Dative), एकवचन
येनby whom
येन:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुं/नपुंसक, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative)
विभासितःilluminated
विभासितः:
क्रियाविशेषण/विधेय (predicate participle)
TypeAdjective
Rootवि + भास् (धातु)
Formकृदन्त; क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विधेय (predicate)
अयम्this
अयम्:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा (Nominative), एकवचन
अतुलःincomparable
अतुलः:
विशेषण
TypeAdjective
Rootअतुल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम् (qualifies ज्ञानप्रदीपः)
ज्ञानप्रदीपःlamp of knowledge
ज्ञानप्रदीपः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootज्ञानप्रदीप (प्रातिपदिक) = ज्ञान + प्रदीप
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (Nominative), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (ज्ञानस्य प्रदीपः)
पुराformerly
पुरा:
कालाधिकरण (temporal)
TypeIndeclinable
Rootपुरा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (adverb of time: 'formerly')
तद्रूपेणin that form
तद्रूपेण:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootतद्रूप (प्रातिपदिक) = तद् + रूप
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (Instrumental), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (तस्य रूपेण)
and
:
समुच्चय
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक (and)
नारदायto Nārada
नारदाय:
सम्प्रदान (Dative/recipient)
TypeNoun
Rootनारद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (Dative), एकवचन
मुनयेto the sage
मुनये:
सम्प्रदान/विशेष्य-सम्बन्ध
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (Dative), एकवचन; नारदस्य विशेषणम् (appositional)
कृष्णायto Kṛṣṇa
कृष्णाय:
सम्प्रदान (Dative/recipient)
TypeNoun
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (Dative), एकवचन
तद्रूपिणाby one having that form
तद्रूपिणा:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootतद्रूपिन् (प्रातिपदिक) = तद् + रूपिन्
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (तद्रूपः अस्य इति)
योगीन्द्रायto the lord of yogīs
योगीन्द्राय:
सम्प्रदान (Dative/recipient)
TypeNoun
Rootयोगीन्द्र (प्रातिपदिक) = योगिन् + इन्द्र
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (Dative), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (योगिनाम् इन्द्रः)
तदात्मनाby that very self
तदात्मना:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootतदात्मन् (प्रातिपदिक) = तद् + आत्मन्
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (तदात्मना = तेन आत्मना)
अथthen
अथ:
सम्बन्ध (discourse)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनन्तरार्थक/प्रसङ्गार्थक (then/and further)
भगवद्रातायto Bhagavadrāta (Parīkṣit)
भगवद्राताय:
सम्प्रदान (Dative/recipient)
TypeNoun
Rootभगवद्रात (प्रातिपदिक) = भगवत् + रात
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (Dative), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (भगवता रातः/दत्तः)
कारुण्यतःout of compassion
कारुण्यतः:
हेतु (Hetu/Cause)
TypeIndeclinable
Rootकारुण्य (प्रातिपदिक)
Formतसिल्-प्रत्ययान्त अव्यय (ablatival adverb): 'from/through compassion'
तत्that
तत्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), एकवचन; निर्देश (object of धीमहि)
शुद्धम्pure
शुद्धम्:
विशेषण
TypeAdjective
Rootशुद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), एकवचन; विशेषणम् (qualifies तत्)
विमलम्stainless
विमलम्:
विशेषण
TypeAdjective
Rootविमल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), एकवचन; विशेषणम्
विशोकम्free from sorrow
विशोकम्:
विशेषण
TypeAdjective
Rootविशोक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), एकवचन; विशेषणम्
अमृतम्immortal/nectar-like
अमृतम्:
विशेषण
TypeAdjective
Rootअमृत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), एकवचन; विशेषणम्
सत्यम्true
सत्यम्:
विशेषण
TypeAdjective
Rootसत्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), एकवचन; विशेषणम्
परम्supreme
परम्:
विशेषण
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (Accusative), एकवचन; विशेषणम्
धीमहिwe meditate upon
धीमहि:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Rootधा (धातु)
Formलट्-लकार (Present), उत्तम-पुरुष (1st person), बहुवचन; परस्मैपद; अर्थे—ध्यान/धारण (we meditate/hold in mind)

The first verse of Śrīmad-Bhāgavatam states, satyaṁ paraṁ dhīmahi — “I meditate upon the Supreme Truth” — and now at the conclusion of this magnificent transcendental literature, the same auspicious sounds are vibrated. The words tad-rūpeṇa, tad-rūpiṇā and tad-ātmanā in this verse clearly indicate that Lord Kṛṣṇa Himself originally spoke Śrīmad-Bhāgavatam to Brahmā and then continued to speak this literature through the agency of Nārada Muni, Dvaipāyana Vyāsa, Śukadeva Gosvāmī and other great sages. In other words, whenever saintly devotees vibrate Śrīmad-Bhāgavatam, it is to be understood that Lord Kṛṣṇa Himself is speaking the Absolute Truth through the agency of His pure representatives. Anyone who submissively hears this literature from the Lord’s bona fide devotees transcends his conditioned state and becomes qualified to meditate upon the Absolute Truth and serve Him.

N
Nārada
K
Kṛṣṇa Dvaipāyana Vyāsa
Ś
Śukadeva Gosvāmī
P
Parīkṣit (Bhagavad-rāta)

FAQs

This verse calls the Bhāgavatam an incomparable jñāna-pradīpa (lamp of spiritual knowledge) revealed by the Supreme Truth through the disciplic succession.

They represent the Bhāgavatam’s transmission: the revelation to Nārada, composition and manifestation through Vyāsa, realization and recitation by Śukadeva, and devoted hearing by King Parīkṣit.

Treat Bhāgavatam study as guided illumination—hear regularly in a faithful lineage, reflect on the Supreme Truth’s qualities (pure, sorrowless, immortal), and let that knowledge shape daily choices and devotion.