Previous Verse
Next Verse

Shloka 23

Kāliya-damana: Kṛṣṇa Subdues the Serpent and Purifies the Yamunā

इत्थं स्वगोकुलमनन्यगतिं निरीक्ष्य सस्त्रीकुमारमतिदु:खितमात्महेतो: । आज्ञाय मर्त्यपदवीमनुवर्तमान: स्थित्वा मुहूर्तमुदतिष्ठदुरङ्गबन्धात् ॥ २३ ॥

ittham sva-gokulam ananya-gatiṁ nirīkṣya sa-strī-kumāram ati-duḥkhitam ātma-hetoḥ ājñāya martya-padavīm anuvartamānaḥ sthitvā muhūrtam udatiṣṭhad uraṅga-bandhāt

ഇങ്ങനെ തന്റെ ഗോകുലത്തിലെ സ്ത്രീകളും കുട്ടികളും തനിക്കുള്ള സ്നേഹത്താൽ തന്നെ അത്യന്തം ദുഃഖിതരായിരിക്കുന്നതു കണ്ടു, ഭഗവാൻ കുറച്ചുനേരം സർപ്പകുണ്ഡലികളിൽ സാധാരണ മനുഷ്യനെപ്പോലെ പെരുമാറി. പിന്നെ അവരുടെ വേദന അറിഞ്ഞ് കാളിയയുടെ ബന്ധനത്തിൽ നിന്ന് ഉടൻ എഴുന്നേറ്റു.

इत्थम्thus
इत्थम्:
Kriya-viseshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootइत्थम् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
स्वगोकुलम्his own Gokula
स्वगोकुलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्व-गोकुल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारयः (स्वं गोकुलम्)
अनन्यगतिम्having no other refuge
अनन्यगतिम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनन्य-गति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारयः (अनन्या गतिः यस्य/यस्याः)
निरीक्ष्यhaving seen
निरीक्ष्य:
Kriya-viseshana (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootनि√ईक्ष् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), अव्ययभाव; 'having observed'
सस्त्रीकुमारम्together with women and children
सस्त्रीकुमारम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस-स्त्री-कुमार (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सह-समास (सह स्त्रीभिः कुमारैः)
अतिदुःखितम्extremely distressed
अतिदुःखितम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअति-दुःखित (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; अव्ययीभावः (अति + दुःखित)
आत्महेतोःbecause of himself
आत्महेतोः:
Hetu (हेतु)
TypeNoun
Rootआत्म-हेतु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (आत्मनः हेतु:)
आज्ञायhaving understood
आज्ञाय:
Kriya-viseshana (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootआ√ज्ञा (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), अव्ययभाव; 'having understood/known'
मर्त्यपदवीम्the mortal way (human role)
मर्त्यपदवीम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमर्त्य-पदवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी/कर्मधारय-भाव: 'mortal course/condition'
अनुवर्तमानःfollowing (acting accordingly)
अनुवर्तमानः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootअनु√वृत् (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (शतृ), आत्मनेपदी; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
स्थित्वाhaving remained
स्थित्वा:
Kriya-viseshana (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootस्था (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), अव्ययभाव; 'having stood/remained'
मुहूर्तम्for a moment
मुहूर्तम्:
Kala-adhikarana (कालाधिकरण)
TypeNoun
Rootमुहूर्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; काल-अवधि (accusative of duration)
उदतिष्ठत्rose up
उदतिष्ठत्:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootउद्√स्था (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन, परस्मैपदी
उरङ्गबन्धात्from the serpent’s bondage
उरङ्गबन्धात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootउरङ्ग-बन्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (अपादान), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (उरङ्गस्य बन्धः)
K
Kṛṣṇa
G
Gokula-vāsīs (Vraja residents)
K
Kāliya (serpent)

FAQs

This verse describes the Vraja people as ananya-gati—seeing Kṛṣṇa as their sole shelter—showing the Bhagavatam ideal of exclusive dependence on the Lord in times of crisis.

Śukadeva explains that Kṛṣṇa saw the unbearable grief of the Vraja residents and, understanding the limitations of mortal fear and sorrow, paused briefly and then rose from Kāliya’s bondage.

It teaches sensitivity to others’ distress: even when one is spiritually strong, one should acknowledge the fears of ordinary people and respond with timely reassurance and responsible action.