Shloka 50

कौमारे कर्णपीडायां मातापित्रोश्च साधनः । अक्षराध्ययनाद्यैश्च नानादुःखं प्रवर्तते

kaumāre karṇapīḍāyāṃ mātāpitrośca sādhanaḥ | akṣarādhyayanādyaiśca nānāduḥkhaṃ pravartate

ಬಾಲ್ಯದಲ್ಲಿ ಕಿವಿ ಚುಚ್ಚುವ ವೇದನೆ, ತಾಯಿ‑ತಂದೆಯರ ಶಿಸ್ತು, ಹಾಗೂ ಅಕ್ಷರಾಭ್ಯಾಸಾದಿ ತರಬೇತಿಗಳಿಂದ ದೇಹಿಗೆ ನಾನಾವಿಧ ದುಃಖ ಉಂಟಾಗುತ್ತದೆ।

कौमारेin childhood
कौमारे:
अधिकरण (Adhikaraṇa; time/condition)
TypeNoun
Rootकौमार (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; ‘कौमारे (वयःकाले)’
कर्ण-पीडायाम्in ear-pain (ear-ache)
कर्ण-पीडायाम्:
अधिकरण (Adhikaraṇa; circumstance)
TypeNoun
Rootकर्ण (प्रातिपदिक) + पीडा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (कर्णस्य पीडा)
माता-पित्रोःof the mother and father
माता-पित्रोः:
सम्बन्ध (Sambandha; genitive relation)
TypeNoun
Rootमातृ (प्रातिपदिक) + पितृ (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वसमासः; द्विवचनार्थे षष्ठी/सप्तमी द्विवचनरूपम् ‘-ोः’; अर्थतः षष्ठी (6th/genitive) द्विवचन—‘मातापित्रोः’ (of the mother and father)
and
:
समुच्चय (Samuccaya)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय)
साधनःmeans/effort; remedy
साधनः:
कर्ता (Kartā; subject)
TypeNoun
Rootसाधन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
अक्षर-अध्ययन-आद्यैःby learning letters, study, etc.
अक्षर-अध्ययन-आद्यैः:
करण (Karaṇa; instrument/means)
TypeNoun
Rootअक्षर (प्रातिपदिक) + अध्ययन (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः (अक्षराध्ययनं आद्यं येषु तैः)
and
:
समुच्चय (Samuccaya)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय)
नाना-दुःखम्various sufferings
नाना-दुःखम्:
कर्ता (Kartā; subject)
TypeNoun
Rootनाना (अव्यय/प्रातिपदिक) + दुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः—कर्मधारयः (नानाविधं दुःखम्)
प्रवर्ततेarises/occurs
प्रवर्तते:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootप्र-√वृत् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद; प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

FAQs

It highlights that embodied life begins with unavoidable pains and social conditioning, encouraging dispassion (vairagya) and turning the mind toward Pati (Shiva), whose grace alone frees the pashu from bondage.

By showing the pervasive nature of worldly duḥkha, the verse implicitly points to taking refuge in Saguna Shiva—worship of the Linga, mantra, and devotion—as a stabilizing support that leads toward liberation.

Cultivate detachment and adopt steady Shaiva practice—japa of the Panchakshara (Om Namaḥ Śivāya) and regular Shiva worship—so the mind is not overwhelmed by life’s inevitable hardships.