Previous Verse
Next Verse

Shloka 20

उत्पातदर्शनं खरसैन्यसमागमश्च

Omens of calamity and the approach of Khara’s army

ऋषयश्च महात्मानो लोके ब्रह्मर्षिसत्तमाः।समेत्य चोचुस्सहिता अन्योन्यं पुण्यकर्मणः।।।।

ṛṣayaś ca mahātmāno loke brahmarṣi-sattamāḥ | sametya cocuḥ sahitā anyonyaṃ puṇya-karmaṇaḥ ||

ಮಹಾತ್ಮರಾದ ಋಷಿಗಳು—ಲೋಕದ ಶ್ರೇಷ್ಠ ಬ್ರಹ್ಮರ್ಷಿಗಳು, ಪುಣ್ಯಕರ್ಮಿಗಳು—ಒಟ್ಟಾಗಿ ಸೇರಿ ಪರಸ್ಪರವಾಗಿ ಮಾತಾಡಿದರು.

ऋषयःsages
ऋषयः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्
and
:
समुच्चय-सूचकः (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम्
महात्मानःgreat-souled (ones)
महात्मानः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootमहात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; (ऋषयः इत्यस्य विशेषणवत्)
लोकेin the world
लोके:
अधिकरणम् (Adhikaraṇa/Location)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सप्तमी, एकवचनम्
ब्रह्मर्षि-सत्तमाःbest of Brahmarishis
ब्रह्मर्षि-सत्तमाः:
कर्ता (Karta/Subject; ऋषीणां विशेषण/अप्पोजिशन)
TypeNoun
Rootब्रह्मर्षि (प्रातिपदिक) + सत्तम (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समासः (‘ब्रह्मर्षयः एव सत्तमाः’); पुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्
समेत्यhaving assembled
समेत्य:
पूर्वकाल-क्रिया (Prior action)
TypeIndeclinable
Rootसम्-इ (धातु)
Formकृदन्तः—ल्यप् (gerund); ‘समेत्य’ = having assembled
and
:
समुच्चय-सूचकः (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम्
ऊचुःsaid, spoke
ऊचुः:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; परस्मैपदम्
सहिताःtogether, united
सहिताः:
कर्तृ-विशेषणम् (Qualifier of subject)
TypeAdjective
Rootसह (प्रातिपदिक)
Formकृदन्तः—क्त (PPP) ‘सहित’ = united/together; पुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्
अन्योन्यम्to one another
अन्योन्यम्:
सम्प्रदान/सम्बन्धः (Mutual reference)
TypeIndeclinable
Rootअन्योन्य (प्रातिपदिक)
Formपरस्परवाचक-अव्ययप्रयोगः (reciprocal adverbial accusative)
पुण्य-कर्मणःof pious deeds
पुण्य-कर्मणः:
कर्तृ-विशेषणम् (Qualifier of subject)
TypeAdjective
Rootपुण्य (प्रातिपदिक) + कर्मन् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (कर्मधर्म-निर्देशः: ‘पुण्यं कर्म येषाम्’); पुंलिङ्गः, प्रथमा, बहुवचनम्; विशेषणम्

Great ascetics of the world, distinguished brahmarsis, accomplishers of pious deeds assembled and said to one another:

R
Rishis

FAQs

The presence of sages underscores that dharma is assessed and affirmed by the wise; righteous action draws the attention of moral authorities.

As the confrontation approaches, revered sages gather and begin discussing what they are witnessing.

The sanctity of righteous struggle—Rama’s impending action is framed as worthy of sage and celestial attention.