Phala of Vrata, Niyama, Svādhyāya, Dama, Satya, Brahmacarya, and Service (व्रत-नियम-स्वाध्याय-दम-सत्य-ब्रह्मचर्य-शुश्रूषा-फलप्रश्नः)
नाचिकेत कहता है--वैवस्वत यमकी बात सुनकर मैंने पुनः उनसे पूछा--“भगवन्! यदि अभाववश गोदान न किया जा सके तो गोदान करनेवालोंको ही मिलनेवाले लोकोंमें मनुष्य कैसे जा सकता है?” ।।
Nāciketa uvāca—Vaivasvata-Yamasya vākyam śrutvā punar aham enam apṛccham: “Bhagavan! yadi abhāvavaśād go-dānaṁ na kartum śakyate, tarhi go-dāna-kartṝṇāṁ ye lokāḥ, teṣu manuṣyaḥ kathaṁ gacchet?” || tato ’bravīd Yamo dhīmān go-pradāna-parāṁ gatim | go-pradānānukalpaṁ tu gāmṛte santi go-pradāḥ ||
ನಚಿಕೇತನು ಹೇಳಿದನು—ವೈವಸ್ವತ ಯಮನ ವಚನವನ್ನು ಕೇಳಿ ನಾನು ಮತ್ತೆ ಕೇಳಿದೆ—“ಭಗವನ್! ಅಭಾವದಿಂದ ಗೋಧಾನ ಮಾಡಲಾಗದಿದ್ದರೆ, ಗೋಧಾನಕರಿಗೆ ದೊರೆಯುವ ಲೋಕಗಳನ್ನು ಮನುಷ್ಯನು ಹೇಗೆ ಪಡೆಯಲಿ?” ಆಗ ಬುದ್ಧಿವಂತ ಯಮನು ಗೋಧಾನಸಂಬಂಧಿಯಾದ ಪರಮ ಗತಿಯನ್ನು ವಿವರಿಸಿದನು; ಹಾಗೆಯೇ ಗೋಧಾನಕ್ಕೆ ಸಮಫಲ ನೀಡುವ ‘ಅನುಕಲ್ಪ’ ದಾನವನ್ನೂ ಹೇಳಿದನು—ಅದರಂತೆ ಗೋವು ಇಲ್ಲದಿದ್ದರೂ ಸಮಫಲದ ಪ್ರತಿದಾನದಿಂದ ಜನರು ‘ಗೋಪ್ರದ’ರಾಗಬಹುದು.
नाचिकेत उवाच
Yama teaches that the merit of an ideal gift (like cow-donation) can be approached through a sanctioned equivalent (anukalpa) when one lacks the means—so dharma remains practicable without excluding the poor.
Naciketa asks Yama how someone unable to give a cow can still attain the same meritorious realms as cow-givers. Yama responds by outlining the ‘cow-gift path’ and introducing substitute gifts that confer comparable spiritual results.