Previous Verse
Next Verse

Shloka 17

इन्द्रजितो मायासीतावधः

Indrajit’s Illusory Sita Episode and Hanuman’s Rebuke

तांदृष्टवाचारुसर्वाङ्गींरामस्यमहिषींप्रियाम् ।अब्रवीत्पुरुषंवाक्यंक्रोधाद्रक्षोधिपात्मजम् ।।।।

tāṃ dṛṣṭvā cāru-sarvāṅgīṃ rāmasya mahiṣīṃ priyām | abravīt paruṣaṃ vākyaṃ krodhād rakṣodhipātmajam ||

ラーマの愛する王妃で、全身ことごとく麗しい彼女を見て、彼は怒りに燃え、羅刹の王子に厳しい叱責の言葉を投げかけた。

ताम्her
ताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
N/A
TypeVerb
Root√दृश् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund)
चारुसर्वाङ्गीम्lovely-limbed
चारुसर्वाङ्गीम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootचारु + सर्वाङ्गी (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास ('चारु' विशेषण + 'सर्वाङ्गी'); स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
रामस्यof Rāma
रामस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
महिषीम्queen/consort
महिषीम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमहिषी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
प्रियाम्dear
प्रियाम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootप्रिय (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (qualifying महिषीम्/ताम्)
अब्रवीत्said/spoke
अब्रवीत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√ब्रू (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/past), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
परुषम्harsh
परुषम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootपरुष (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (qualifying वाक्यम्)
वाक्यम्words/speech
वाक्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
क्रोधात्out of anger
क्रोधात्:
Hetu (हेतु)
TypeNoun
Rootक्रोध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (Ablative), एकवचन; हेतौ (cause)
रक्षोधिपात्मजम्the son of the lord of rākṣasas
रक्षोधिपात्मजम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootरक्षः + अधिप + आत्मज (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-श्रृंखला: रक्षसाम् अधिपस्य आत्मजः); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन

Looking at Rama's dear wife, of lovely limbs, Hanuman rebuked Indrajith in anger and spoke harsh words.

H
Hanumān
S
Sītā
R
Rāma
R
Rāvaṇi/Indrajit

FAQs

Righteous anger can serve dharma when it becomes moral protest against cruelty; rebuke is justified when it defends truth and protects the violated.

After witnessing Sītā threatened and abused, Hanumān turns on Indrajit and condemns him verbally.

Hanumān’s moral courage—he confronts adharma directly, refusing to normalize violence against Sītā.